Pět sexuálně-asexuálních let mého života a jeden film

Eva Lammelová o svém novém filmu AsexuaLOVE

Právě jsem znovu viděla Madisonské mosty, tak možná budu patetická, ale za to může Meryl Steep a Clint Eastwood. Docházím k uvědomění. AsexuaLOVE rámují dost podstatnou část mého života. Začalo to rozchodem a končí to svatbou. 2013 a 2018. Mám pocit, že je to dávno. Pět let, kdy film vznikal i nevznikal, bylo pro mě důležitých. A s nimi si ten film budu vždy spojovat.

Pět let, která byla do určité míry asexuální. Každý jsme přece někdy asexuální. Nechce se nám s nikým spát. Asexuálové nechtějí s nikým spát. Tak je to s nimi. Proto si mě asi toto téma na jaře před pěti lety našlo. Už jsem byla objednaná k sexuologovi, ale pak jsem si řekla: „Tak pozor, chystám se točit film vycházející z mojí diplomky, kde kritizuji sexuology, a teď jsem k jednomu objednaná? Tady je něco špatně.“

Když se intenzivně věnujete takovému tématu, lidi si myslí, že jste asexuálka. Ne, byla jsem a jsem obyčejná heteračka, která právě končila obor sociologie na olomoucké univerzitě a k tomu studovala filmovou vědu. Dokument mě fascinoval čím dál víc. O čem točit, když stále ležíte v knihách o sexualitě? O asexualitě! Kvalitativní výzkum v diplomce jsem dělala se čtyřmi asexuálkami a čtyřmi asexuály. Zeptala jsem se jich, jestli se nechají natočit. „Je třeba být nesobecký a pomoci komunitě osvětou,“ motivovala jsem je. Tři z nich kývli.

AsexuaLOVE

Měla jsem už dost natočeného materiálu, ale byla jsem elév. Učila jsem se za pochodu. Adamovi a Prokopovi se zdálo, že to moc dlouho trvá, a nevydrželi to se mnou. Janča ano. Moje věrná Jana. („Děkuju, Jani, že jsi to se mnou vydržela do konce.“).

Zůstaly jsme tedy s Janou samy a točily na Prague Pride 2015 anketu. Tak jsme potkaly Ondřeje. Ptám se ho, zda ví, co je to asexualita. On se culí a že prý ví. Srdce mi poposkočí a ptám se rozpačitě: „A vy máte nějakou zkušenost s asexualitou?“ Učiní svůj veřejný coming out: „Já jsem asexuál.“ A měla jsem druhého hrdinu. Ondřeje.

Rozhodla jsem se na začátku, a po celou dobu jsem to nezměnila, že film budu točit za své peníze. Prostě svobodně. Ale má to své minusy: často mi ty peníze chyběly, natáčela jsem ve svém volném čase, všechno jsem si musela dělat sama.

Z natáčení filmu

Před půl rokem jsem si řekla, že film buď dodělám teď, nebo nikdy. Dokončování bylo náročné. Dostříhali jsme to a můj manžel mi říká: „To je nejhorší film, co jsi kdy natočila.“ Už jsem to vážně neměla sílu dodělat. „Je to přenošené dítě,“ říká mi. Dala jsem si dva měsíce pauzu. Pak stačilo pár dní a film byl hotov.

Měla jsem radost a zároveň jsem byla zklamaná. Nevěřila jsem, že by o můj film někdo stál. A najednou, v pátek, venčím svou francouzskou buldočku Tonču a volá mi Ondřej Moravec. Prý si můj film vybrali na Jeden svět. Nevěřím tomu. Uprostřed sídliště plného sněhu zařvu jak holka v americkém seriálu: „JÓÓÓÓÓ!“ Tonča se na mě dost nechápavě dívá. Běžím domů a křičím: „Vzali mě, vzali mě, vzali mě.“ Tancuju na posteli.

Ve středu byla premiéra. Přijeli rodiče a seděli v sále. Také můj manžel. A sestra. A kamarádi. Diváci. O tom jsem snila.




.DOK.REVUE
12. 03. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková