Pohled odjinud

Festivalové snímky pohledem zahraničních kritiků - Roura ruského režiséra Vitalije Manského

Pipeline

Poeticky laděný text Elizabeth Kerr z The Hollywood Reporter se věnuje snímku Roura Vitalije Manského. Popisuje způsob, jakým Mansky pracuje se sibiřskou krajinou i jejími obyvateli, a zdůrazňuje pochmurnou výpověď snímku i přes to, že v něm absentují otevřené politické komentáře.

A documentary tracking a single artifact or person from one community to another isn’t a new concept to the form, but Vitaly Mansky’s (Our Motherland, Patria O Muerte) chronicle of the disparate lives and experiences on the route of a Russian gas pipeline is as enlightening as it is novel. Veteran documentarian Mansky’s epically minded (but without the epic running time) Pipeline takes an observational journey from Siberia, across Russia and into Europe along the Urengoy-Pomary-Uzhhorod gas line, and in doing so illuminates real life along the way. It’s not the kind of feel-good or ironically infuriating doc that generally receives a wide release, but documentary festivals and similarly themed television outlets should show considerable interest.

The wildly varied levels of affluence, infrastructure and comfort in the towns along the pipeline are at the heart of Pipeline, and for the most part it’s a tough life at the very least. As he heads west Mansky proves that it’s the pipeline indeed that connects the people and places, with several subtle and moving asides. From the reporter discussing a monument to gas workers in Siberia to reindeer herders and their games, and from a makeshift priest who’s crafted a church from a derelict boxcar to a couple getting married on the border between Europe and Asia, the camera lets any hopelessness and disillusion speak for itself. There’s no overt rage, but when the reindeer herders comment on the scores of dead fish they’re catching, the pipeline and its payload looms larger than ever, however silently. Mansky steers clear of sermonizing or politicizing the material, but as with the fish sequence, it’s hard not to draw one’s own negative conclusions about the drastic inequalities and perhaps their root causes among the half dozen locations he stops in.

Aside from the residents living on the line, the star of the film is Aleksandra Ivanova’s elegant and unadorned cinematography that makes the (sometimes) blistering cold and sheer vastness of the country palpable, while visually capturing what makes each location distinct.

 

Elizabeth Kerr – The Hollywood Reporter

 



f5.13DOK.REVUE
28. 10. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeKaždý jsme na světě sóloSnímek Sólo francouzského tvůrce žijícího v Česku Artemia Benkiho se stal vítězem České radosti na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.Kamila BoháčkováNový filmVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin PávTémaZachytit zázrak potřebuje časCenu za přínos světové kinematografii získal letos v Jihlavě kazachstánský režisér Sergej Dvorcevoj, který byl také autorem letošní festivalové znělky, jež v jednom dlouhém jímavém záběru snímá tvář kazachstánské herečky Samal Esljamové na nástupišti moskevského metra. Do Jihlavy se Dvorcevoj vrátil přesně po dvaceti letech, v roce 1999 si z tehdy teprve začínajícího festivalu odnesl historicky první ji.hlavskou cenu. Letos představil na festivalu nejen své dosavadní filmy, ale spolu s ředitelem jihlavské přehlídky představil svůj způsob natáčení i uvažování na masterclass, jejíž otitulkovaný záznam si lze přehrát na dok.revue.Kamila BoháčkováSportRůzné cesty výuky dokumentuNa letošním ji.hlavském festivalu probíhala také panelová diskuze o výuce dokumentárního filmu v zemích Visegrádu. O tom, jak se vyučuje dokument v jednotlivých zemích V4 regionu, promluvili přímo pedagogové vybraných škol. Výuku na pražské FAMU představil Vít Janeček, maďarskou Divadlení a filmovou univerzitu v Budapešti reprezentoval Attila Kékesi, za slovenskou Vysokou školu múzických umení v Bratislavě promluvila Viera Čákanyová a výuku na polské Národní filmové škole v Lodži představila Maria Zmarz-Koczanowicz. Co z diskuze vzešlo?Kamila BoháčkováBáseňVzkříšení pana PuiuKhavn De La CruzRozhovorChceme podporovat pestrost a různorodostRada Státního fondu kinematografie má od října novou předsedkyni Helenu Bendovou a místopředsedkyni Martu Švecovou. Helena Bendová v rozhovoru pro dok.revue sděluje, jaké filmy chce Fond podporovat, jak ona osobně hodnotí dosavadní podporu dokumentu i současnou českou dokumentární scénu a v čem je dobré se inspirovat audiovizuálními fondy v zahraničí.Kamila BoháčkováNová knihaJak vznikala kniha o Michalu HýbkoviFilmový historik a pedagog FAMU Jan Bernard popisuje okolnosti vzniku své připravované knihy o pozapomenutém českém kameramanovi a dokumentaristovi Michalu Hýbkovi, která vyjde na jaře 2020 v Nakladatelství AMU. Jan BernardÚvodníkZa hranami a hranicemiTématem tohoto čísla dok.revue se shodou okolností staly hranice nejrůznějšího druhu a jejich zkoumání, posouvání či rušení, ať už jde o hranice normality, českosti, dokumentu či toho, do jaké míry jsou lidé ochotni připustit do svého života prvek nebezpečí a neočekávatelnosti.Kamila Boháčkovávideo dok.revueMasterclass: Sergej Dvorcevoj23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava