Podoby filmové fascinace

Kurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Konference Fascinace 2017

V roce 2015 Andrea Slováková v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava iniciovala a prosadila zcela novou debatní platformu věnovanou experimentálnímu filmu Konferenci Fascinace, která doplňuje již dlouhodobě uváděnou stejnojmennou experimentální projekční sekci také pod supervizí Andrey Slovákové. Jak je patrné z již tří realizovaných ročníků konference v letech 2015–2017, o tvorbu a produkci okrajových, experimentálních, alternativních filmových žánrů se vedle autorů, tvůrců, umělců aktivně zajímá celá řada dalších domácích i zahraničních distribučních, sběratelských, kurátorských či festivalových subjektů. Proč je důležité, podnětné a perspektivní se v praktické i teoretické rovině okrajovými žánry filmového média zabývat?

Dnešní svět je obecně zahlcen obrazovým smogem. Televize, internet, multimediální reklamy se staly lacinou obrazovou džunglí každodennosti. Experimentální film, podobně jako jiné filmové žánry, má schopnost reflektovat, atakovat, problematizovat stavy, jevy života a společnosti, a to jak z perspektivy minulosti, tak současnosti. Experimentální film má však ještě jednu zcela zásadní přidanou hodnotu. Svým specifickým uchopením obrazu zcela bourá jakékoliv zaběhnuté šablony, systémy. Vymyká se běžné filmové produkci. Těží z originality, vlastní hry s obrazem, barvou, zvukem, střihem a rytmem. Vždy byl a je iniciátorem, hledačem nových výrazových možností, kombinací a variací způsobů zacházení s ukazateli časoprostoru prostřednictvím nedefinovaného a nedefinovatelného referenčního rámce uchopení obrazu. Ve většině případů vychází tyto snímky z dílen výtvarníků, experimentátorů či multimediálních tvůrců. Vsázejí na svou vlastní vizi, přirozenost, fantazii s výtvarným i technickým pojetím. Experimentální filmy nejsou samoúčelným komentářem technických či historických praktik, ale reagují na signály lhostejnosti, burcují k interakci, vyrušují člověka z monotónních zajetých, uniformních vzorců každodennosti v sociálních a kulturních rovinách. Mnohdy se jedná o velmi originální pojetí pohyblivého obrazu a životnost snímku nelze nikdy odhadnout. Z tohoto hlediska, v perspektivách současné sociální a mediální akcelerace, mají tito tvůrci experimentálních filmů poměrně omezený prezentační i propagační prostor, obtížně hledají cestu k publiku. Vzpírají se totiž komerčním efektům a módním vlnám. O to cennější jsou příležitosti, které těmto žánrům nabízejí některé festivaly, distribuční společnosti, specializované archivy, muzea a galerie nebo nadační fondy. Je to právě experiment, který skrze emoční hru a vizuální katarzi umožňuje jít za hranice klasických filmových přístupů. Nové výrazové prvky a kombinace stylizací upozorňují na akutní potřebu neustále posilovat vizuální gramotnost, citlivost a schopnost rozlišovat balast a amatérismus od vytříbeného a věcného obrazového sdělení. A to není málo.

K autorskému dílu bezesporu náleží i odezva, podmíněná hledáním cesty k publiku. Konference Fascinace je jedinečnou příležitostí nahlédnout do zákulisního spektra možností uplatnění, využití, uchovávání i způsobů finanční podpory pro realizaci experimentálního filmu. První ročník Konference Fascinace v roce 2015 byl cíleně zaměřený na distribuční společnosti a jejich přístupy k experimentálnímu filmovému obrazu. Andrea Slováková zde poskytla české experimentální filmové scéně výjimečnou příležitost, když pozvala ředitele a zástupce významných mezinárodních distribučních společností zabývajících se experimentálním, alternativním filmem a představila jim ve svém kurátorském výběru současnou domácí experimentální tvorbu.

Konference Fascinace 2017: Andrea Slováková

V případě hostujících distribučních společností se většinou jedná o nezávislé, neziskové organizace, asociace, nadace otevřené filmovým umělcům. Spravují mediatéky, archivy, poskytují servis kurátorům a dramaturgům, stejně tak představují nové perspektivní platformy pro metodologické a teoretické uchopení studia pohyblivého obrazu ze strany teoretiků i praktiků experimentálního obrazu. Jak konference dokládá, z distribučních společností jsou ke spolupráci otevřeni například AV-ARKKI (Finsko), Canadian Filmmakers Distribution Centre a V-tape (Kanada), Collectif Jeune Cinéma nebo Light Cone (Francie), The Filmmakers Cooperative a The Electronic Arts Intermix EAI (New York), Eye Experimental (Nizozemí), LUX (Londýn) nebo Sixpack film (Rakousko). První ročník konference propojil vlastní prezentace jednotlivých zástupců distribučních společností s diskuzními bloky pro výměny zkušeností a přístupů zúčastněných distributorů. Závěrečná část pak umožnila to nejcennější – přímé, osobní setkání filmařů s distributory s možností prezentace vlastních autorských filmových počinů. 

Diskuzní rámec konference v roce 2016 a následně i v roce 2017 se od čistě distribuční profilace formátu prvního ročníku posunul do dialogu širšího spektra filmových profesionálů. Přizvaní hosté opět z řad distributorů,  nově Image Forum z Japonska a české zastoupení ze strany iNFINITY, spolu se společnostmi Light Cone, LUX, Canadian Filmmakers Distribution Centre a Sixpack film z předcházejícího ročníku, byli posíleni o zástupce významných muzeí a galerií Centre Pompidou (Francie), The Museum of Moderna RT – MoMA (USA), National Gallery of Iceland (Island) nebo Tate Modern (Velká Británie). Nechybělo zastoupení zahraničních festivalů jako Bergen IFF (Norsko), Northern Wave IFF (Island), Ann Arbor Film Festival (USA), Image Forum (Japonsko) či Light Cone (Francie). Srbsko prezentovaly nadace Stiftelsen 3,14; DKSG archive, Balkanima and Alternative Film / Video festivals a Akademski filmski centar. Sestavu doplnil ještě archiv ICA z Velké Británie. Různorodá skladba diskutujících výrazně oživila jednotlivé debaty. Z různých úhlů pohledu rozebírali témata na podporu experimentálního obrazu. Hlavní témata se věnovala zájmu o vyhledávání talentů a inspirativní různorodosti přístupů k experimentální filmové tvorbě ze strany festivalů, muzeí a galerií. Vzájemně konfrontovali vlastní potřeby, zájmy a představy možných realizací. Řešila se kvalitativní kritéria při výběru děl a podpora nového tvůrčího potenciálu, nabídky filmů pro prezentaci, formáty akcí a jejich četnost, vybavení, technické otázky ve vztahu k ukládání, ochraně, funkčnosti a přístupnosti archivů. Vstřícné tendence ze strany distributorů pomáhají významně chránit autorský vklad, ekonomické aspekty, stejně tak podporu a zájem o výzkum a publikační výstupy.

Konference Fascinace 2017

Všichni zúčastnění, tj. distributoři, pořadatelé festivalů, zástupci muzeí, galerií a archivů, společně otevírají diskuze a každý po svém řeší problematiku zázemí pro úzce profilovanou sekci experimentálního filmu. Konference Fascinace, pořádaná jako součást ji.hlavského festivalu, je cennou platformou jak pro autory, tak pro distributory, kurátory, dramaturgy i archiváře, kteří si vzájemně nechávají nahlédnout do spektra možností uchopení filmu a podávají této tvorbě nápomocnou ruku. Stejně tak je tato konference silným impulzem a výzvou k obecné podpoře těchto okrajových, nicméně důležitých forem filmového umění pro jejich neutuchající a nezměrný potenciál při hledání nových perspektiv vizuálního sdělení.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

2.19Kdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr Minařík
1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček
F2.17Průhledná bytost: Marcel Ophuls Dramaturg retrospektivy významného německého dokumentaristy Marcela Ophulse komentuje jeho tvorbu zařazenou do této festivalové sekce. Petr Šafařík

starší články

1.18DOK.REVUE
26. 02. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková