Proč Ji.hlava a co Ji.hlava?

Předzimní tóny, spirála, snad jedlé kaštany, slévání, přátelé, noc, zmatky, rez, nic novýho?

Proč Ji.hlava? – nejdříve musí být – Co Ji.hlava? Co tam a v tom zase bude = předzimní tóny, spirála, snad jedlé kaštany, slévání, přátelé, noc, zmatky, rez, nic novýho?, videotéka s kávou, (ne)příliš vzdálená ZOO, odlévání, kdysi Dukla, Horváthovi, možná, přilívání, pravidlo = jo, vzpomněl jsem si na časté ataky, výtky, značkování Ji.hlavy – a hrabu příbuznou anketu do Filmu a hroby nebo tak nějak – otázka: Tzv. jihlavský kánon, norma, která se začala formovat asi před patnácti lety v opozici k tehdejšímu střednímu proudu české dokumentaristiky, postupně získala dominantní vliv v tvorbě, médiích i ve výuce. Jak vnímáte svůj vlastní postoj k tomuto kánonu? Odpověď: Tento dotaz je trochu popletený. Jaký kánon? Jaký dominantní vliv? V jakých médiích? V jaké výuce? Z čeho například u výuky vycházíte? Znáte školní filmy z Prahy, Zlína, Písku – plní nějakou normu – a kdo ji kontroluje? Je přeci jasné, že úspěšné festivaly pomáhají vytvářet něco jako „dokumentární komunitu“ – ta pak samotná v procesu stále redefinuje svůj žánr. Festival v Jihlavě mívá dramaturgii s rozpoznatelnou tváří. Vždy budou nějaké rysy na jednotlivé tváři chybět. Jsou však další možnosti, honosnější přehlídky, hlasitější kanály. A můj postoj? Celá tato otázka mě rozesmála. Asi se snažím stát rovně. Proč? = asi i pro to co v tom a tam je.

Martin Mareček

režisér dokumentárních filmů, jeho snímek Pod sluncem tma získal na MFDF Ji.hlava ocenění za Nejlepší český dokumentární film 2011.

 




1.12DOK.REVUE
24. 11. 2012


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková