Rekviem za konec fosilní éry

Dokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.

Tomáš Hisem – bývalý horník a protagonista chystaného filmu Nová šichta. Foto archiv Jindřicha Andrše

„Jaký máte vztah k počítačům?“ „Asi dobrý. Pokud tedy může člověk navázat vztah se strojem.“ Tak odpověděl horník Tomáš, který dvacet let pracoval na uhelném dole Paskov. A ihned mne zaujal. Šlo o úvodní otázku k rekvalifikačnímu kurzu objektově orientovaného programování, do kterého se přihlásil, když se rozhodlo, že jeho důl bude uzavřen. Pro mne tím začaly dva roky natáčení Tomášovy snahy zcela změnit vlastní život. Otázky, zda Tomáš tuto výzvu pokoří a zda se horník může přeučit na programátora, pro mne však nebyly tou hlavní hnací silou, proč jej sledovat. Ostatně naučit se programovat se pro Tomáše ukázalo být tím snad nejmenším problémem. Film natáčím hlavně s vírou, že se stane zádušní mší za umírající éru fosilní.

Kdo jiný než Tomáš, který během dvou let s nadsázkou skočil z éry analogové do éry digitální, má právo tento civilizační posun zhodnotit? Práce na dole je pro mě stále jakýmsi inkubátorem upřímnosti, ryzosti, nezbytnosti spoléhat se na vlastní pudy a instinkty. Důl vypadá jako špína, ale ve skutečnosti je to čistota. A bylo pro mě fascinující sledovat s kamerou Tomáše vstupujícího do světa, který je úplně jiný. Do světa, kde si člověk tvoří svou „image“, spíš než aby ji ztělesňoval. Do světa, ve kterém je důležitější spíš to, jak se něco říká, než co se říká.  Do světa, ve kterém je pro mnohé z nás těžké dohlédnout smysl našeho každodenního konání. Drama Tomášova příběhu pro mě spočívá v nutnosti se na tento svět adaptovat a zároveň neztratit sama sebe.
 


Z natáčení v dole Paskov. Foto archiv Jindřicha Andrše
 

Příkladem komunikační hry, kterou si Tomáš musel osvojit, byl i pracovní pohovor. Na otázku: „Proč se chcete stát programátorem?“ odpověděl: „Dvacet let jsem dělal na šachtě, a když ji zavřeli, musel jsem se rozhodnout, co dál dělat.“ Lektor sebeprosazování mu však poradil: „Abys práci získal, musíš říct, že být programátorem je tvůj sen. Že k tomu směřuješ celý život, baví tě to a že i na dole jsi o přestávkách zkoušel programovat.“ Jak se k tomu postaví Tomáš, který celý život říkal věci tak, jak jsou? Přijme, že jde o pouhé „zdůraznění pozitivních argumentů“? A začne touto řečí opravdu mluvit? 

Dva roky, které jsem s Tomášem díky natáčení zažil, byly pro něj v mnoha ohledech zlomové a obsahovaly mnoho situací, ve kterých být natáčen bylo to poslední, co by si přál. Občas jsem přemýšlel nad tím, proč byl ochoten těch padesát osm natáčecích dní absolvovat. Navíc zadarmo, protože většinu času vznikal film jako studentský a některé dny jsme točili třeba dvanáct hodin v kuse. Snad uvěřil tomu, že i když je film o něm, primárně o něj samotného nejde. Že je součástí příběhu, který jej překračuje, a proto stojí za to určité utrpení podstoupit, aby byl zachycen.
 

Z natáčení Nové šichty – vpravo režisér Jindřich Andrš. Foto archiv Jindřicha Andrše
 

Během natáčení jsem se mnohokrát ocitl na hraně své filmařské etiky a párkrát jsem ji i překročil. Třeba když jsem vpadl s kamerou do hornických šaten, aniž bych to měl domluvené, nebo když jsem trval na natočení některých citlivých scén, které byly pro všechny zúčastněné nepříjemné. Při tom jsem si uvědomil, že nejsem v honbě za skvělým filmem ochoten jít přes mrtvoly a překračovat určité meze slušnosti a intimity. A že pokud mám v této práci pokračovat, musím najít jinou cestu. V určitém bodě natáčení jsem například začal být vůči Tomášovi a ostatním protagonistům zcela upřímný v tom, co chci v konkrétních situacích natočit. Zjistil jsem totiž, že když Tomášovi před natáčením řeknu, že potřebuju zachytit, jak vypadá v určité situaci třeba nejistě a nezkušeně a proč je to pro film důležité, na jeho chování to nebude mít žádný vliv a psychice nás obou to pomůže. Stejně tak jsem časem začal s některými protagonisty pracovat jako s neherci. Určité situace by šlo observačně natočit jen s velkým psychickým vypětím všech zúčastněných. Díky jejich talentu a nenucenosti se však tyto situace daly natočit s odstupem, a dokonce se stejnou autenticitou. Díky tomu si film drží přísně observační formu. Jeden divák mi na testovací projekci řekl, že i když celou dobu nepochyboval o tom, že se dívá na dokument, jeho zážitek se podobal spíše sledování hraného filmu.

Když jsem film začínal natáčet, byl jsem přesvědčený, že firemní prostředí je studené a falešné. Že v něm není prostor pro osobitost v lidských vztazích, v mezilidské komunikaci ani v jejích cílech. Natáčení filmů mě však baví především proto, že je beru jako svůj osobní výzkum, a stejně tak i u tohoto filmu jsem byl neustále překvapován a udivován. Dnes si myslím, že jsou firmy toxické, ale jsou i takové, kde se spolu lidé baví stejně jako na šachtě a jejich práce dává smysl. A tak je pro mě svět zase o něco složitější.
 

Panorama Ostravy. Foto archiv Jindřicha Andrše
 

Nová šichta
Námět, scénář, režie: Jindřich Andrš
Střih: Lukáš Janičík
Zvuk: Šimon Herrmann
Kamera: Tomáš Frkal
Producenti: Miloš Lochman, Augustína Micková
Dramaturg: Jan Gogola ml.
Česká premiéra a kinodistribuce je plánovaná na jaro 2020 y





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek
dok.revueSametová FAMUVizuální umělkyně a filmová teoretička Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, který připravuje ve spolupráci s dokumentaristou Janem Rouskem. Půjde v něm o pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek

starší články

3.19DOK.REVUE
24. 09. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková