Americkou společnost najdeme v motelu

Rozhovor s dokumentaristkou Alexandrou Kandy Longuetovou o jejím filmu Volný pokoj

Odvrácená strana americké společnosti se skrývá v motelech, kde můžeme najít nejrůznější charaktery lidí: zadlužené jedince, narkomany, bývalého vězně... Všichni mají jedno společné, přišli o vše a musejí žít v motelu, kde hledají útěchu a cestu ven ze svého bludného kruhu. Film francouzské režisérky Alexandry Kandy Longuetové Volný pokoj zachycuje příběhy těchto lidí a vykresluje jejich obavy i naděje. MFDF Ji.hlava jej uvedl ve světové premiéře film v soutěži Opus Bonum. Kde se autorka snímku inspirovala a jak pohlíží sama na problémy společensky vyvržených lidí?

Váš film je tématem velmi podobný hraným snímkům jako jsou American Honey nebo The Florida Project zabývající se lidmi, kteří žijí v motelech na okraji měst i společnosti. Inspirovala jste se jimi?
Podobnost je čistě náhodná. Film jsem začala psát před čtyřmi roky a natáčet zhruba tři roky zpátky. O kulturu motelů se zajímám už léta, vnímala jsem ji silně během svých předchozích natáčení a cestování po USA. Populace v motelech se dost změnila od krize v roce 2008, nyní zde žije spousta rodin s dětmi.
Rešerše k filmu jsem začala dělat ve městě Anaheim v Kalifornii, kde se nachází mnoho zábavných parků, jako je například Disneyland a žije zde spousta lidí, kteří v nich pracují. To je podobné filmu The Florida Project, ale v mnoha věcech se můj snímek liší, naše přístupy jsou velmi odlišné. Nezajímaly mě děti (The Florida Project) ani dospívající (American Honey). Chtěla jsem, aby se film odehrával v západní části USA, protože je to místo, kde můžete přeměnit své staré já (ačkoliv to zní trochu jako klišé).
Mojí inspirací pro tento film byli filmaři Gianfranco Rosi nebo Roerto Minervini.

Měla by americká vláda podle vás poskytnout podporu lidem ze slabších sociálních vrstev, například zavést sociální systém?

V USA není žádný sociální systém, jak ho známe z evropské perspektivy. Můžete zde přijít o všechno během jedno dne, tak jak se to stalo lidem, které jsem natáčela. To dělá z Ameriky zemi tragických příběhů a je to dost děsivé.
Například jedna paní, kterou jsem začala natáčet, ale ve filmu se neobjeví, měla čtyři děti, dobrou práci, všechno bylo v pohodě. Její expřítel ji zmlátil tak silně, že skončila v nemocnici s 19 operacemi. Samozřejmě nebyla nějakou dobu schopná pracovat, takže nemohla platit nájem, byla vystěhována se čtyřmi dětmi na ulici. Začala shánět nějaké dostupné bydlení pro zněvýhodněné osoby. Při hledání začala bydlet v motelech, kde utratila všechny své úspory, bydlení nenašla a vůbec nevěděla, co má dělat.
Ohledně sociálního systému se necítím být v pozici, abych mohla říkat, co by vláda měla dělat, jelikož nejsem rodilá Američanka ani politička. Přesto se k pomoci těmto lidem přikláním, protože vláda by měla poskytnout určitá opatření a zabezpečení svým občanům, aby během jednoho dne hned neskončili na ulici, a také by měla dávat druhou šanci lidem bez domova. Bohužel to nevypadá, že by toto téma bylo aktuální pro současného prezidenta.

Postavy ve vašem filmu sní o běžných věcech, postavit si dům, být se svou rodinou. Pohybuj se ale v bludném kruhu. Myslíte si, že mají šanci se z něj dostat?

Velmi těžko. Jak jste jednou v tomto kruhu, špatně se z něho dostáváte ven. Žít v motelu není vůbec levné, platíte víc peněz než za byt v pronájmu. Musíte udělat všechno možné, abyste zde přežil. Je tedy velmi těžké mít nějaké plány s přesným rozvrhem, protože v motelu ztratíte pojem o běžném čase a soustředíte se pouze na to, abyste přežil den. Nacházíte se v pasti. Ale někdy s pomocí přátel, rodiny a různých organizací se z tohoto kruhu můžete dostat ven.





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

2.19Sám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila Boháčková
1.19Věřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin Svoboda
1.19Systém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin Svoboda
1.19Jak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej Moravec
6.18Vězení jako normální zkušenostRozhovor s režisérem Karlem ŽaludemMartin Svoboda
5.18Práca naša každodennáRozhovor s Elke Groenovou, rakouskou režisérkou snímku Pláž Bojo Matúš Slamka
5.18Náš pohled na svět je odrazem místa, ze kterého pocházímeRozhovor s Mykaelou Plotkin, režisérkou filmu Očima cizince, jenž se ucházel o titul nejlepší debut na 22. MFDF Ji.hlava v sekci Mezi moři
5.18Umění musí být reakcí na nedostatek svobodyRozhovor s režisérem nejlepšího debutu na MFDF Ji.hlava Joaquínem MaitemTomáš Poštulka
5.18Pravda je největší lež, kterou si lidé vymysleliRozhovor s rumunským držitelem Stříbrného medvěda z Berlinale Radu JudemTomáš Poštulka
F5.18Skutečnost je vlastně takové velké nicRozhovor s Alešem Sukem o jeho novém filmu Konec světla, který je uveden ve světové premiéře v soutěži Česká radost na 22. MFDF Ji.hlavaMatěj Pořízek

starší články

F2.18DOK.REVUE
26. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková