Rozpukov – místopis čínského zázraku

Esej o současné Číně

Detail z instalace Aj Wej Weje Zákon cesty z roku 2017. Foto Národní galerie Praha

Jaká je současná Čína a čínská společnost? Jak se žije v zemi, která se za posledních čtyřicet reformních let stala druhou nejsilnější světovou ekonomikou, expanduje téměř v každé oblasti a začíná zavádět systém sociálního kreditu coby automatické kontroly společnosti? Jak se čínské principy mohou projevit v našem světě? Tyto a další otázky si letos mimo jiné klade Inspirační fórum, jedna ze sekcí říjnového Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Pro inspiraci vybíráme k tématu úryvek z knihy Rozpukov – místopis čínského zázraku kontroverzního čínského spisovatele Jen Lien-kche.
 

Literatura často bývá pro čtenáře oknem do života; pro spisovatele však platí, že život je hnacím motorem literatury.

Dnešní Čína se tryskem splašeného koně snaží v co nejkratším čase předhonit dvě století rozvoje Evropy a Ameriky. Alfou a omegou se tak stal cíl, který nahradil veškeré zákonitosti přirozeného vývoje. Heslo „účel světí prostředky“ je zkratkou k pokroku a blahobytu, žebříkem, po němž šplhají hrdinové a úspěšní. Moc a peníze se spolčily a okrádají lidi o jejich duše. To vede k tomu, že se na území staré země, na níž žije 1,4 miliardy lidí, dnes a denně odehrávají neuvěřitelné, srdcervoucí příběhy všeho druhu. Jsou tak zamotané, absurdní a chaotické, že je nemožné rozmotat spleť dobra a zla, krásy a ošklivosti, skutečnosti a výmyslu, smyslu a nesmyslu, člověk není s to přijít na kloub záhadě, odkud se to všechno bere. Všechny výklady světa tu jsou k ničemu, mlčí jako magnet pod hustým nánosem žluté spraše, jehož magnetismus zahučel jako meteorit hluboko pod hladinu moře.

V čínské vazební věznici se opravdu kdosi utopil v téměř prázdném lavoru na mytí.

Skutečně se stalo, že po řece Chuang-pchu připlulo před Svátky jara do Šanghaje stádo více než deseti tisíc mrtvých prasat.

Když kdesi vydali nařízení, že napříště se bude pohřbívat jen žehem, zvedla se vlna sebevražd: staří lidé ve velkém volili raději dobrovolnou smrt vlastní rukou, aby do termínu stihli klasický pohřeb.

Vše je tak neskutečné, vzpouzí se běžnému cítění a logice. To je naše každodennost, odehrává se dnes a denně kolem nás, je jako voda a vzduch, o nichž nikdo netuší, kdy a jak došlo ke změně jejich kvality, přesto je denně pijeme a dýcháme. To je ta nová a zároveň stará Čína. Vládne v ní feudální absolutismus, přitom je již poměrně moderní a bohatá; je vysoce pozápadněná, přesto do morku kostí východní. Svět ji mění a ona mění svět. A v tom procesu znovu a znovu pokouší a překračuje dosavadní hranice lidského chápání a lidských možností. Vynalezla nereálnou skutečnost, neexistující jsoucno, nemožné možnosti. Vytvořila neviditelná, neuchopitelná a nevytušitelná pravidla a zákonitosti dění.

Řídí se novou logikou a rozumem.

Tento druh běžné existence je možno nazvat „mýtorealitou“.

Číňany tento druh reality, výkladu minulosti, pravdy a dění zpočátku šokoval, vzbuzoval pochyby. Ale jak šel čas, zvykli si, otupěli, dokonce přistoupili na ten druh stadia historického vývoje, na světě zřejmě naprosto ojedinělého. A zatímco světu zůstává nad roztodivnými událostmi dnešní Číny rozum stát, pera čínských spisovatelů se potýkají s těmito skutečnými příběhy přesahujícími zkušenost lidstva a pociťují hlubokou bezmoc. Veškeré literární školy, -ismy a narativní postupy, co jich na světě existuje, nad těmi čínskými prapodivnostmi jen krčí rameny a poraženecky vzdychají.

Čínská realita si vynucuje nový způsob psaní.

Ona neuchopitelná minulost a současnost zrodila směr, který můžeme nazvat mýtorealistickou literaturou, která osobitými literárními postupy ukazuje neviditelnou pravdu, nechává vyplouvat na povrch skryté skutečnosti, putuje cestou ducha a duše (ne cestou života) a na dně hlubin hledá energii jádra, jehož štěpení rodí naši životní realitu.



Text je výňatek z doslovu „Mýtorealismus“ v Číně a literatuře, který napsal Jen Lien-kche k zahraničním vydáním svého románu Rozpukov – Místopis čínského zázraku. Překlad Zuzana Li, vydalo nakladatelství Verzone v roce 2016.




3.19DOK.REVUE
24. 09. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeCo tě nezabije, to tě posílí?O filmu Bez postihu, který bude k vidění na letošním ročníku MFDF Ji.hlava, diskutují dokumentaristka Kateřina Turečková, terapeutka Petra Mrkosová a instruktorka sebeobrany Jasmína Houdek.Kamila BoháčkováNový filmTady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr JančárekTémaPodoby erotikyLetošní tematická retrospektiva Fascinace: erotika navazuje na přehlídky filmové avantgardy, které byly na jihlavském festivalu dokumentů v uplynulých letech rámovány tématy nadhled, věčnost nebo domov. Letos tento průřez filmovým experimentováním ukazuje různorodé podoby reprezentace tělesné touhy, přitažlivosti a projevů fyzické lásky.Andrea SlovákováTémaVirtuální realityMFDF Ji.hlava již deset let sleduje audiovizuální díla, která prozkoumávají realitu ve formátech a médiích mimo promítací plátno. Letos tato část programu opět přináší dokumentární, vzdělávací či vědecké počítačové hry a u nás dosud nejrozsáhlejší přehlídku děl ve virtuální realitě, kterou jihlavský festival představuje již potřetí. Sociálně-kritické i politické reflexe, průniky do světa vědy, neznámé krajiny i silné příběhy dostávají prostor v lineárních i interaktivních dílech různorodých žánrů a podob. V rámci festivalu budou promítány v blocích 360° filmů ve VR kině i v podobě instalací.Andrea SlovákováTémaFelix Sobolev: Objev KinotronuZatímco ve světě je dílo Felixe Soboleva (1931–1984) takřka neznámé, na rodné Ukrajině jde o ikonu populárně-vědeckého filmu. Retrospektivu jeho stále živého díla přináší letošní MFDF Ji.hlava. Felix SobolevSportSlovenský dokument 60Slovenský filmový ústav nedávno digitálně zrestauroval kolekci krátkých dokumentárních filmů ze 60. let 20. století, které posléze vyšly i na DVD Slovenský dokumentárny film 60. Osm těchto filmů představí i letošní MFDF Ji.hlava.Martin Kaňuch, Tomáš HudákSport10 + 1 důvodů, proč jet do Ji.hlavyKamila BoháčkováBáseňTAKE TWELVEBáseň Daniela Hradeckého ze sbírky TakesDaniel HradeckýRozhovorInspirace pro tvorbu i pro činyDiskuzní platforma Inspirační fórum vznikla jako doprovodná akce na MFDF Ji.hlava v roce 2010. Od té doby se snaží organizátoři festivalu prostřednictvím pozvaných osobností z různých oblastí lidského poznání inspirovat diváky k diskuzi a přemýšlení a dokumentaristy k pestřejší volbě témat, o čem a proč filmy natáčet. Šestici hlavních bloků letošního ročníku IF i ty nejinspirativnější osobnosti představuje hlavní dramaturgyně projektu Tereza Swadoschová.Kamila BoháčkováRozhovorKarel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus bude mít premiéru na MFDF Ji.hlava a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila BoháčkováNová knihaZa zmizelou tradicíFilmový historik Lukáš Skupa popisuje chystanou publikaci, v níž chce popsat dějiny jednoho „zmizelého žánru“ československé kinematografie, totiž českého filmu pro děti v letech 1945–1992. Dětem bude ostatně věnována na MFDF Ji.hlava speciální péče v rámci hravé zóny Ji.hlava dětem, kde letos na ty menší i nejmenší čekají výtvarné dílničky ve spolupráci s humpoleckou 8smičkou i časopisem Raketa, programování s Ozobotem či divadlo Koňmo. A samozřejmě i filmy.Lukáš SkupaÚvodníkFestival jako laboratořdok.revue 4.19Kamila Boháčková