Speciální drobné momenty

Rozhovor s Antoniem Di Baisem, režisérem filmu De Sancto Ambrosio, jenž má světovou premiéru v soutěži Opus Bonum na 22. MFDF Ji.hlava.

Mladý Ital Antonio Di Biase strávil mnoho dní v průběhu několika let na věži kostela sv. Ambrože v Miláně. Ve svém filmu De Sancto Ambrosio přináší pohled na běžné dění v tomto městě z „božského“ nadhledu – ze zvonice, která byla svědkem celé milánské historie a nyní dozírá i na obyčejné životy obyčejných lidí, ve kterých hledá speciální drobné momenty. 

V De Sancto Ambrosio sledujeme obyčejné, bezejmenné lidi, o kterých vlastně nic nevíme. Vidíme pouze malé kousky jejich životů. Co vás na těchto krátkých výjevech ze života cizinců fascinuje?
V chaosu dnešního města se lidé už nedívají kolem sebe: jsou uzavřeni ve svých vlastních myšlenkách a chtějí se co nejrychleji dostat tam, kam potřebují. Hledal jsem především momenty oddechu, kdy lidé v meditativní náladě vyjádří svou opravdovou lidskost. Co mě fascinuje, je, jak se tyto malé momenty, zachycené z různých úhlů, mohou proměnit v něco jiného. Při natáčení jsem hledal také interakce s prostorem, s diagonálami, se stíny a barvami všude okolo. Když se tyto elementy zkombinují do organické harmonie, vytvoří kinematografický obraz, který je rovněž metaforou existence.

Navíc všechny záběry jsou snímané shora, z okolních střech. Proč jste se rozhodl pro tuto práci s kamerou?
Celý film je natočen z jednoho místa: ze zvonice kostela svatého Ambrože, který je jedním ze symbolů Milána. Rovněž latinský název „De Sancto Ambrosio” doslova znamená „ze svatého Ambrože”. Rozhodl jsem se natáčet z tohoto místa, abych ztotožnil kameru s pohledem zvonice. Je to perspektiva něčeho neměnného a věčného: její pohled byl svědkem celého vývoje města, od antických dob přes středověk až po příchod městského chaosu. Rozhodnutí používat záběry pouze z nadhledu je spojeno se středověkým vizuálním chápáním, kdy byly postavy „přitlačeny” na pozadí bez renesančního pocitu perspektivy. Toto je fundamentální klíč ke čtení filmu, jelikož označuje napětí mezi současností a minulostí.

Na filmu je zajímavé, jak pracuje s časem. Film je rámován jako jeden den, ale obsahuje záběry z průběhu celého roku. Vidíme slunce, deště, ale také sníh.
Ano, jediná narativní linka filmu je ta časová, která je přerušovaná změnami ročních období. Cykličnost času vyjadřuje myšlenku něčeho věčného, co začne zase znovu, i když film skončí. Abych tento aspekt podtrhl, bylo pro mě klíčové dát do filmu všechny povětrnostní podmínky. V Miláně nesněží často, musel jsem čekat tři roky, než sníh konečně přišel… Pro mě to bylo klíčové, jinak by film neměl konec. 

Jak probíhal proces natáčení? Kolik materiálu jste natočil a jak dlouho vám trvalo film sestříhat?
Byl to velmi dlouhý proces. Ty speciální malé momenty, o kterých jsem mluvil, jsou velmi vzácné a těžko zachytitelné. Na té kostelní věži jsem strávil i několik dní bez toho, abych získal dobrý záběr. Byla to otázka čekání a soustředěného sledování, ať už bylo vedro, nebo sněžilo. Rovněž střih zabral dost času, skoro celý rok… a také s rekonstrukcí zvuku byla obrovská práce, která zabrala měsíce. Od první myšlenky až po konec postprodukce to trvalo asi čtyři roky. 





výpis dalších článků rubriky:  Rozhovor

F5.0Musíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková
F5.0Ženy sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika Bleščáková
F4.0VR díla vztažená ke skutečnostiKurátorka ji.hlavské VR zóny, Andrea Slováková, pro dok.revue prozrazuje, jaká je koncepce VR sekce na MFDF Ji.hlava a kde hledá inspiraci pro sestavování festivalového programu. Kamila Boháčková
F4.0Na klimatickou úzkost musíme s rozumemRozhovor s Jonathanem LedgardemPavel Bednařík
F3.0Man Ray: Filmy odpoutané od pravidelDavid Čeněk, kurátor letošní sekce filmů Mana Raye, v rozhovoru pro dok.revue prozrazuje okolnosti objevu umělcových téměř neznámých filmů a uvažuje, v čem tkví výjimečnost Man Raye jako filmaře. Sekce Průhledná bytost: Man Ray poběží dnes ve 21 hodin v DKO II.Kamila Boháčková
F3.0V Česku je sterilizace trans lidí stále povinnáNový film Kateřiny Turečkové Proč se cítím jako kluk?, který letos soutěží v sekci Česká radost, pojednává o životě mladých trans lidí u nás a jejich povinné sterilizaci. V rozhovoru pro dok.revue popisuje Turečková, jak obtížně se žije translidem na malém českém městě. Snímek promítne MFDF Ji.hlava dnes od 12:30 v kině Dukla.Libor Sup
F1.0Celou dobu jsme byli připraveni výsledek zahoditJaroslav Kučera Deník, snímek o předním československém kameramanovi, včera zahájil letošní 23. Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě. Unikátní projekt rozdělil běžný dokumentaristický záměr na dvě oddělené nádoby – pandánem snímku se stal dokument Jaroslav Kučera Zblízka, jenž se letos na jaře objevil v českých kinech. Deník vznikl zjevně z velké zapálenosti a odevzdanosti, jak je patrné snad z každé věty režiséra snímku Jakuba Felcmana. Snímek bude promítnut také dnes ve 21 hodin v Dělnickém domě. Martin Svoboda
F1.0Leckdy je strašidelné se schovávat za objektivituS Adélou Komrzý o filmu Viva video, video vivaMartin Svoboda
F3.0Dostat Trumpa z Bílého domu je pro záchranu klimatu klíčovéRozhovor s Billem McKibbenemJakub Patočka
F3.0Karel Vachek: Prostě to musí být film k smíchu!Jeden z nejoriginálnějších českých filmařů Karel Vachek natočil svůj devátý filmový román s názvem Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Padesát let od pražského jara a třicet od sametové revoluce v něm Vachek bilancuje „s vnitřním smíchem“ společenský vývoj a vidí možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou umožní propojení lidstva počítačovou sítí bez zastupitelů. Komunismus má dnes v 17:30 v Horáckém divadle premiéru a poté zamíří 5. listopadu do české kinodistribuce.Kamila Boháčková

starší články

F4.18DOK.REVUE
28. 10. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl