Sport

Současná generace českých dokumentaristů o Karlu Vachkovi - kontroverzi budící docusoapy Zlatí hoši a Ptáčata

„Eriko, vy máte tak krásnou sukni, vy v ní doslova svítíte... Při pohledu na vás se musím začít smát...“ Něco podobného tehdy Karel Vachek zaujatě vykřikl  a pokaždé, když jsem si sukni vzala na sebe, měl  z toho neskrývanou radost.  A já taky,“ napsala režisérka Erika Hníková pro deník karlovarského filmového festivalu  u příležitosti kompletní Vachkovy retrospektivy uspořádané  k jeho sedmdesátým narozeninám. „Na první pohled je ta sukně trochu podivná, ušitá  z nesourodých materiálů, ale mám pocit, že je možná jako jeho filmy: nesourodé věci, situace, výpovědi se spájí  v myšlenkově barevný spektákl.“ Vít Klusák pak pro festivalový deník zavzpomínal na situaci  z přijímacího pohovoru na FAMU: „Pak byla řeč  o mém námětu Sebezměnaři; je  v něm motiv výměny živého vánočního stromku za umělohmotný. Vachek se na mě najednou upřeně podíval a řekl: «Já mám doma vánoční stromek celej rok.» Bylo mi jasné, že to myslí jako otázku  a že mi další šanci nedá. Koukali jsme na sebe jak dva kovbojové a já pálil  z posledních sil: «Myslíte jehličí  v koberci! » a Vachek odvětil: «Přesně.»“ I Robert Sedláček připomněl jedno ze svých prvních setkání: „Seděl jsem v prváku na FAMU na semináři Karla Vachka. Pan profesor mluvil  a mluvil. Volně proběhl antickým Římem, francouzskou revolucí, českým národním obrozením, Benešovými dekrety, prokletými básníky  a současným českým filmem. Bylo toho hodně  a já jsem to nezvládl. Zvedl jsem se  a odcházel. «Říkám blbosti, že, pane Sedláčku?» smál se na mě Vachek. «Ne, vůbec ne,» usmíval jsem se na něj. Lhal jsem mu do očí,“ přiznává Sedláček, „zatímco jiné tvůrce jsem podle svého názoru už pochopil  a překročil je, Vachek mi tu zůstává nezdolaný  a provokující. Prostě má tu drzost, že přijde  s kamerou mezi lid  a posměšně se ptá: «Proboha, lidi, proč jsme tak blbí?» Mám Vachka  v sobě,  i když mu vlastně nerozumím.“

Neuvěřitelné titulky nabídly české deníky poté, co televize Nova odvysílala první díl své docusoap Zlatí hoši. „Slavia se po aféře  s pomočenou šálou omlouvá.“ „Hokejový svaz pobouřil pořad Novy. Stažení požaduje  i Slavia.“ „Děti mají mít radost  z hokeje, ne močit na šálu, míní šéf hokeje.“ Zářijový televizní program nabídl dvě podoby docusoap – tedy propojení dokumentárních prvků  s principy televizních seriálů  a reality show. Komerční televize ve své úvodní sérii vhlíží do hokejové přípravky sedmiletých  a osmiletých kluků. Největší šok divákům způsobil jeden  z otců, který učí svého syna močit na sparťanskou šálu. Překvapila ale  i hrubost rodičů povzbuzujících při zápasech své malé děti či věty trenéra, že „hokej je dneska jen pro bohatý“, což je  v přímém rozporu  s reklamními letáčky slávistického klubu.

„Rodič, kterej dopustí, aby jeho dítě chodilo do takovéto třídy si na stará kolena nezaslouží nic jiného, než, aby mu to potomek vrátil umístěním do nějaké pěkné «LDN». Pokud má dítě většinu spolužáků IQ tykve, dítě se tomu rychle přizpůsobí  a nic  z něj nebude,“ píše na internetových stránkách České televize divák  s přezdívkou Rodič  k druhé letošní docusoap  s názvem Ptáčata – ta sleduje jeden školní rok brněnské 2. B složené převážně  z romských dětí –  a dodává: „ A nějaký pseudohumanistický řečičky si nechte od cesty, pokud chcete indiány civilizovat, tak si to realizujte na svých dětech.“

Formátům spojujícím dokumentární filmy  s televizními žánry se bude věnovat  i nová sekce Reality TV mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, který proběhne ve dnech 26. – 31. října.





výpis dalších článků rubriky:  Sport

2.19Dvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin Svoboda
1.19Na chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené Kubášek
5.18Paměť ji.hlavských porotců Galerie paměťových schránek porotců MFDF Ji.hlava 2018 Redakce
4.18Haló, tady Beuys!Reportáž z první projekce cyklu dokumentárních filmů věnovaných vlivným osobnostem vizuální kultury. Pavla Rousková
1.18Aktualizace Jednoho světaCo připravuje jubilejní 20. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden světJitka Lanšperková
6.17Když radost, tak z letošní Ji.hlavyDokumentární projekt nabídl dokufikci, vizuální esej i skrytou kameruZuzana Drtilová
5.17Mezi dokumentem a fikcí Dokument vs. fikce na 21. MFDF Ji.hlavaJitka Lanšperková
4.17Když se příslib nepromění v realitu, nastává nekončící šichtaPoznámky z poslední projekce Živého kina Praha 2017Veronika Hanáková
3.17Inspirativní čteníTipy na inspirativní čtení o dokumentární a mediální krajině:Andrea Slováková
2.17Jednou nohou v absolutnu: Hon na ParkinsonaJak vznikal letošní český vítěz mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Hon na ParkinsonaJitka Lanšperková

starší články

3.10DOK.REVUE
24. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková