T. S. Eliot: Čtyři kvartety

Verše, které se objevují ve filmu Mlha války amerického režiséra Errola Morrise

Co nazýváme začátkem, je často konec
a ukončit, to značí začít.
Konec je tam, kde začínáme. Každá věta
a výrok, jenž je správný (kde je každé slovo vhodné
a na svém místě, aby pomáhalo ostatním,
to slovo ani ostýchavé, ani okázalé,
hladký styk starého a nového
a běžné slovo správné bez vulgárnosti,
formální slovo přesné bez pedantství
a všechna spolu v družném tanci),
je každá věta, každý výrok konec a začátek
a každá báseň epitaf. A každý počin
je krokem ke špalku, k hranici, do mořského jícnu
anebo k náhrobku, už nečitelnému: tam začínáme.
Umíráme s umírajícími:
hle, odcházejí a my jdeme s nimi.
Rodíme se s mrtvými:
hle, vracejí se, vedouce nás s sebou.
Potrvá stejně dlouho chvíle
růže i tisu. Národ bez dějin
se nevykoupil z času, neboť dějiny jsou vzorec
věčných chvil. A tak v šeřícím se světle
za odpoledne jedné zimy v osamělé kapli
dějiny jsou teď a Anglie.

S vábením této Lásky a s hlasem toho Volání

Neustaneme ve zkoumání,
a až vše prozkoumáme,
dospějeme tam, kde jsme začali,
a poprvé poznáme to místo.
Neznámou bránou v paměti,
kdy poslední kout země, který zbývá objevit,
je onen, jenž byl na počátku;
u pramene nejdelší řeky
hlas skrytého vodopádu
a děti na jabloni,
neznámé, protože je nehledáme,
ale jen sotva zaslechnuté v tichu
uprostřed dvojí mořské vlny.
Teď rychle, tady, teď, vždy –
stav dokonalé prostoty
(jemuž je třeba obětovat cokoli)
a všechno bude dobré,
vše bude po všech stránkách dobré,
až se jazyky ohně složí
do dovršeného svazku ohně
a oheň s růží vjedno splynou.

Citováno dle překladu Jiřího Valji.
In: Pustina a jiné básně, Praha: Odeon 1967, s. 146–148.

Verše (z části V. básně Little Gidding) se objevují ve filmu Mlha války (The Fog of War, 2003) amerického režiséra Errola Morrise. Dokument, jehož název odkazuje k pojmu označujícímu složitost přijímání rozhodnutí uprostřed konfliktu, sleduje život a působení jedné z nejkontroverznějších a nejvlivnějších postav americké politiky: bývalého ministra obrany Roberta McNamary. Film zkoumá psychologii a rozhodovací procesy vlád, které posílají Američany do války, a co je možné a nutné se naučit z historických událostí, jako byly bombardování japonských civilistů v Tokiu v r. 1945, Kubánská krize či Vietnamská válka. Kromě jiných ocenění získala Mlha války Oscara za nejlepší dokumentární film.

foto: wikipedia.org

Errol Morris

Autor analytických společenských dokumentů, jeden z nejvýraznějších současných amerických dokumentaristů. Výběr z filmografie: The Thin Blue Line (1988), A Brief History of Time (1991), Mr. Death: The Rise and Fall of Fred A. Leuchter, Jr. (1999), Standard Operating Procedure (2008), Tabloid (2010).

foto: wikipedia.org

Thomas Stearns Eliot

(1888 – 1965)

Aanglický básník, dramatik a literární kritik amerického původu, nositel Nobelovy ceny. K jeho nejvýznamnějším dílům patří poéma Pustina (1922), jejíž abstraktní obrazy a filozofické meditace vzbudily celosvětový ohlas, a také sbírka Čtyři kvartety (1943). V poválečném období byl autorem poetických dramat.




2.13DOK.REVUE
17. 06. 2013



z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl

další odkazy:

The Fog of War
Dokument Errola Morrise na Youtube