Tady Havel, slyšíte mě?

Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.

Z chystaného filmu Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě?

Václav Havel byl a určitě zůstane jednou z nejvýraznějších osobností naší země, kterou lze bez nadsázky prohlásit za evropskou a světovou. Jeho osud je fascinujícím příběhem režiséra vlastního života, příběhem paradoxu, absurdity a hlubokých životních zvratů, jejichž příčinou nebylo nic jiného než Havlovo důrazné trvání na souladu činů s vlastním svědomím a kladení obecného prospěchu nad prospěch osobní.

Který dokumentarista by nechtěl pro svůj film takového hrdinu? Bylo pro mne proto opravdu obrovskou ctí, když se mne v dubnu 2009 ve své pražské kanceláři Václav Havel zeptal, zda bych – jak sám řekl – „nechtěl natočit zbytek jeho života“. Existovala samozřejmě jen jedna jediná odpověď, i když jsem vůbec netušil, co pro mne bude ten návrh znamenat. Havlův spolupracovník Martin Vidlák o tom napsal: „Režisér Petr Jančárek začal s prezidentem spolupracovat v roce 2003. Pravidelně v Kanceláři Václava Havla natáčel jeho videopozdravy a poselství pro domácí i mezinárodní setkání a akce, kterých se exprezident nemohl osobně účastnit, v roce 2006 vznikla naše společná televizní trilogie Václav Havel, Praha – Hrad o prezidentově federálním období a o tři roky později pak Václav Havel nabídl Petrovi spolupráci, pro niž byla charakteristická naprostá otevřenost a důvěra exprezidenta k režisérovi a kameramanovi v jedné osobě a na druhé straně Petrova absolutní odpovědnost za natočený materiál, minimalizace štábu, jeho skvělá spolupráce s exprezidentovou kanceláří a ochrankou a také filmařova naprostá nenápadnost při snímaných akcích.“

Z chystaného filmu Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? 

Nahlédnout Havla jinak

Opravdu nebylo jednoduché pustit všechno z ruky a začít se Václavu Havlovi věnovat, financovat počáteční období časosběru z vlastních zdrojů, skloubit všechno s ostatními rozpracovanými projekty… S financemi později naštěstí pomohli přátelé, dnes je vedle mne spoluvlastníkem práv k materiálu Nadace Michaela Kocába.

"Pro vznik celovečerního dokumentu máme k dispozici přibližně dvě stě hodin opravdu unikátního materiálu, který obsahuje dosud nikde nepublikované záběry z veřejných, domácích i zahraničních akcí, jichž se Václav Havel účastnil..."

Havlův mimořádný životní příběh se už dříve stal námětem řady knih, historických studií a dokumentárních filmů. Jsem ale přesvědčený, že jeho stopa v domácím i světovém kontextu je natolik unikátní, že umožňuje další a další zpracovávání jeho osudu – samozřejmě jen za předpokladu, že na někdejšího dramatika, disidenta, politika a státníka budeme schopni se spoluautorem scénáře Martinem Paloušem a střihačem Janem Turkem pohlížet jinýma očima, než bylo činěno doposud.

Pro vznik celovečerního dokumentu máme k dispozici přibližně dvě stě hodin opravdu unikátního materiálu, který obsahuje dosud nikde nepublikované záběry z veřejných, domácích i zahraničních akcí, jichž se Václav Havel účastnil, z jeho setkání s významnými osobnostmi i zcela neznámými lidmi. Zachycuje program jeho kanceláře i život v soukromí.

Náš hrdina je schopen nadhledu a vědomí obecných souvislostí a brilantní analýzu reality dokáže jasně formulovat. Vyjadřuje se nejen pro kamery a mikrofony, ale také a především ve vlastních divadelních hrách, esejích i v prezidentských projevech. To jsou, kromě základního časosběrného materiálu, další zdroje, z nichž můžeme při deskripci Václava Havla těžit.

Dramatik vlastního života

Mne osobně na Václavu Havlovi vždycky fascinovalo, že byl dramatikem nejen ve slovníkovém významu toho slova. Neustále totiž promýšlel a do detailu inscenoval každé hnutí okolo sebe, byl bytostným a přirozeným režisérem od samého počátku své tvůrčí existence, dávno před tím, než se pustil do natáčení vlastního filmu Odcházení.

Z chystaného filmu Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? 

Dalším ze zásadních a charakteristických rysů našeho hrdiny bylo to, že prakticky neexistuje rozdíl mezi Havlem soukromým a Havlem veřejným. Fakt, že je veřejný Havel totožný s Havlem privátním, byl zřejmým výrazem jeho spontaneity i hluboké zodpovědnosti a niterné potřeby sebekontroly. Myslím, že vlastně neustále sváděl boj s vlastními pochybnostmi a slabostmi, což jsem ostatně často zažíval z bezprostřední blízkosti. Ale šlo o zápasy, v nichž se – ať už jako disident, vězeň, politik či svobodný občan – vždycky dovedl okamžitě zorientovat, zformulovat jasné stanovisko a správně se rozhodnout. Tady někde snad leží klíč k Václavu Havlovi před kamerou, kde se objevoval opravdu častěji a ochotněji než jiní. Navíc byl vždycky inspirující, vtipný, hravý, a jsem si zcela jistý, že v jeho případě nikdy nešlo o exhibici.

Jsme ve fázi postprodukce. Znovu a znovu prohlížíme celý materiál, nacházíme v něm dosud opomíjené poklady, doplňujeme už zpracované situace, je to naprosto fascinující. Ale neustále nad námi visí nemilosrdná připomínka toho nejobyčejnějšího faktu – že máme v ruce surový diamant, jehož vybroušení nesmíme pokazit. Dokonalé vytěžení a zpracování mého časosběrného materiálu z posledních tří let života Václava Havla je základní a samozřejmou podmínkou úspěchu filmu.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
F3.0FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.0Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
3.19Rekviem za konec fosilní éryDokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.Jindřich Andrš
F4.0Sametová FAMUVizuální umělkyně Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, jenž nabízí pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU. Snímek uvádí ji.hlavský festival dnes v 10 hodin v Horáckém divadle.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
F1.0O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Snímek bude promítnut dnes ve 22:30 v DKO I.Barbora Jíchová Tyson
F5.0Dunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský

starší články

4.19DOK.REVUE
14. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl