Úvodník


Díváme se na dokumenty a vzápětí na ně zapomínáme, jeden obraz polyká druhý a společně se usazují v naší paměti jako šifry, kterým důvěřujeme, protože věříme pravosti svých životů. Ani fotografická paměť nedokáže zevrubně popsat film, neboť bude na rozdíl od psaného textu vždy závislá na opisu, té pokaždé jiné šroubovici znaků. Psaní o filmu je jenom deskripcí paměti a každý zápis se stává stálou připomínkou toho, co jsme dokázali zapomenout. Přesto věříme víc slovům než tomu odkazujícímu prázdnu kolem nich, pošetile je svazujeme ve vyšší celky a podléháme řádu, který nastolují. Tak vznikají dějiny filmu – organismus zrozený z pohlcených obrazů. A uvnitř dějepisu rozlitá voda, jejíž nestálé hranice obkreslují autorův styl, tisíce mávnutí motýlích křídel, snažících se o opis jednotlivých děl, všude poletující pestrobarevné peří idejí. Francouzský dokumentarista Chris Marker odmítá vytváření sdílené historie. Proti vůni univerzality a pachu demagogie brojí hravostí – záměrně podává rozporuplné informace o svém životě i filmech a nabádá novináře, aby si jeho životopis sami dotvořili. Marker se nechce vracet k tomu, co natočil. Nejen že nepřijme pozvání na žádnou projekci svých filmů, ale sám sebe důmyslným matením pozvolna vymazává z dějin. Jako by jedinou světlinou bylo spojení oka a obrazu, nikoli paměť a už vůbec ne zápis. Zůstává jenom cesta k filmu, pohled a změna, chvála pomíjivosti, která nese zdáli vzkaz: nevěřte tomu, co se píše v Dok.Revue.




1.7DOK.REVUE
03. 09. 2007


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková