Ve světle ikon

Zdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon

Mohu říci, že je to film ze Sibiře i z Vysočiny, je to film o obrazech kolem nás a v nás. Je to film o obrazech lidských a božských, o světle, které z nich vyzařuje, o člověku jako obrazu nejvyšším. Pro hledajícího diváka odkrývá neobyčejné v „obyčejném“ – každodenním…

Před pětadvaceti lety jsem se daleko na východě u jezera Bajkal na poloostrově Svatý Nos krátce setkal s duchovním starcem Spiridonem. Dlouze hleděl na klidnou hladinu velikého jezera a pak řekl: „Do hloubky a podstaty obrazu můžeš proniknout jeho dlouhým a soustředěným pozorováním. I to může být meditace, i to může být modlitba.“ Moc jsem tehdy jeho řeči nerozuměl, ale utkvěla mi v paměti. A právě tato slova po letech uzrála a inspirovala náš nový film.

Před šesti lety, při natáčení dokumentárního filmu V krajinách ticha na Sibiři (ke zhlédnutí na YouTube) a později u filmu Raduga – slavnost duhy, jsem se setkal s lidmi, kteří mi více poodkryli tajemství působení obrazu na člověka. Schopnost soustředěným pozorováním – ztišením se – proniknout do „středu“ obrazu, do přítomnosti a odtud získávat sílu a poznání.
Zaujalo mě to znova natolik, že jsem se na Sibiř vrátil a hledal lidi, kteří umí do hloubky obrazu vstoupit či silné obrazy tvořit, lidi, pro které je „obraz meditací či modlitbou“, jak mi kdysi řekl stařec Spiridon.
Našel jsem je v sibiřském městečku Jenisejsk. Zde jsem zjistil, že každý obraz, ať už umělecký, přírodní, fotka nebo film, může být ikonou, duchovním obrazem.
Může… ale záleží na stavu mysli tvůrce, s jakou obraz tvoří, a na mysli toho, kdo se na obraz dívá, kdo jej přijímá.

V obou mých předchozích filmech, a nepatrně i v tomto novém, se zabývám původním staroslovanským jazykem, užívaným před cyrilometodějskou reformou, a písmem zvaným bukvice.
V kultuře sibiřských Rusů je tento starodávný slovanský jazyk stále přítomný a živý. Jeho hlubinné významy nám zřetelně a v širších (duchovních) souvislostech mohou odkrýt původní význam slov i naší mateřštiny. Jak učí znalci tohoto staroslovanského jazyka, slovo „ikona“ znamená jakýkoli obraz a je složeno ze dvou staroslovanských slov: „I“ označuje „ingli“, božskou sílu, světlo.
Slovo „koná“ pak vyjadřuje „konání“ – působení božské síly, světla, na člověka. Ikona tedy znamená působení této síly skrze jakýkoli obraz: umělecký, přírodní, fotku… film.
A právě snahou našeho nového dokumentárního filmu Ve světle ikon je tento dávný duchovní vztah člověka a obrazu vyjádřit a přiblížit.

Jedním z průvodců filmu je pravoslavná mniška, sestra Njanila, která začala znenadání tvořit vynikající a v Rusku ceněné ikony ve svých šedesáti letech, i když neumí a nikdy neuměla kreslit ani malovat. Na otázku, jak si tento svůj nenadálý „talent“ malovat duchovní obrazy vysvětluje, odpověděla:

„Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk svým každodenním životem, svým
Světlem, svými každodenními skutky tento obraz posvěcuje /povyšuje/
či znesvěcuje /popírá/… a odtud pramení ty dary.“

Film se natáčel v Rusku – na Sibiři v městečku Jenisejsk, kde je významná ikonopisecká dílna. A také u nás na Vysočině… Obrazy jsou všude kolem nás… a v nás.


Na filmu společně pracovali manželé Zdeněk N. Bričkovský, režisér a dokumentarista, a Taťána Novotná, střihačka, kteří společně založili malou filmovou společnost DÓMfilm. Doposud vytvořili 8 dokumentárních filmů, jež spojuje duchovní svět různých kultur, národů, skupin různých vyznání, lidí různých osudů, hledání toho, co nás (náš život) přesahuje a vede nás cestou k nezávislosti, vnitřní svobodě. Některé z nich byly uvedeny na mnoha domácích i zahraničních festivalech a získaly několik významných ocenění. 

Film Ve světle ikon je dokončen a bude mít premiéru na některém domácím nebo zahraničním filmovém festivalu na podzim tohoto roku anebo začátkem roku příštího.





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueVlci jako hrozba, nebo přirozenost?Dokumentarista Martin Páv představuje svůj chystaný film Vlci na hranicích o vztahu lidí na Broumovsku k vlkům, vracejícím se na toto území. Film klade zásadní otázky o vztahu člověka a přírody – do jaké míry máme potřebu mít život pod kontrolou a do jaké míry jsme ochotni zahrnout do svých životů nepředvídatelnost ve světě, který nepatří jenom nám?Martin Páv
dok.revueMoje romská rodinaDokumentaristé Martin Chlup a Petr Kačírek popisují vznik jejich společného dokumentu Miri fajta, což v romštině znamená Moje rodina. Dokument popisuje snahy mladého romského tvůrce Robina Strii vytvořit stejnojmenný romský sitcom a zároveň je portrétem Robina a dalších členů jeho týmu. V dalším plánu vybízí k úvahám o tom, co dnes u nás znamená romská identita.Martin Chlup, Petr Kačírek
dok.revuePtát se po tom, kde jednou skončímeFilmová dílna pro seniory spolku Inventura pod vedením režisérky Terezy Daniell Adámkové dokončuje hodinový film Stopa v hlavě, ve kterém samy seniorské filmařky se svými ručními kamerami přemýšlejí o tom, jak se život starého člověka promění, když začne být závislý na druhých. Jaké kompromisy musí on a jeho okolí podstupovat? A je možné žít i bez velkých osobních obětí zbytku rodiny i nadále důstojně?Tereza Daniell Adámková
F3.0FREMJak se natáčí film v Antarktidě? Je možné se dostat do hlavy umělé inteligence? A co to je GAI? To vše popisuje dokumentaristka Viera Čákanyová v textu o svém novém filmu FREM v dok.revue.Viera Čákanyová
F2.0Cesta k filmu Efekt VašulkaIslandská režisérka Hrafnhildur Gunnarsdóttir popisuje pro dok.revue, jak vznikal její celovečerní dokument Efekt Vašulka o zakladatelích světového videoartu, manželech Steině a Woodym Vašulkových. Snímek s českou koprodukcí má v Ji.hlavě svou mezinárodní premiéru. Promítne se dnes od 18 hodin v kině Dělnický dům.Hrafnhildur Gunnarsdóttir
4.19Tady Havel, slyšíte mě?Jaké byly poslední dva roky života Václava Havla? Dokumentarista Petr Jančárek přibližuje svůj chystaný dokument o sklonku Havlova života, jehož část v pracovní verzi promítne MFDF Ji.hlava v sekci Studio 89, věnované reflexi letošního výročí tak zvané sametové revoluce.Petr Jančárek
3.19Rekviem za konec fosilní éryDokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.Jindřich Andrš
F4.0Sametová FAMUVizuální umělkyně Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, jenž nabízí pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU. Snímek uvádí ji.hlavský festival dnes v 10 hodin v Horáckém divadle.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
F1.0O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Snímek bude promítnut dnes ve 22:30 v DKO I.Barbora Jíchová Tyson

starší články

5.18DOK.REVUE
26. 11. 2018


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl