Vnitřní svět básníka Ivo Hucla

Dám si čínu

V roce 2018 se básník Ivo Hucl setkal s fotografkou, spisovatelkou a čínskou disidentkou Liou Siou, vdovou po laureátovi Nobelovy ceny míru Liou Siao-povi. Na snímku jsou Liou Sia a Ivo Hucl u hrobu Franze Kafky. Foto archiv Ivo Hucla.

Básník a kurátor Ivo Hucl se dlouhodobě zabývá regionem Dálného východu. Na ji.hlavském Inspiračním fóru v rámci cyklu Vnitřní svět promluví dnes o tom, jak vnímá současnou Čínu, i o textech, které ho inspirují. Pro dok.revue to přiblížuje ve svém textu v pravidelné festivalové rubrice vnitřní svět.

Evropské umění vždy na neuchopitelném a neovladatelném světě vybojovávalo řád, přehlednost a srozumitelnost. Kultivovalo, osvobozovalo a projasňovalo. Společně s magií, náboženstvím a posléze vědou bylo hlavním inspiračním zdrojem civilizace. V současné době se však zdá, že nepřehledným a neovladatelným se stal náš vlastní kulturně-virtuální výtvor; pluralita světa se zcela uzavřela v našich vlastních projekcích. Pod kletbou iluzorních jistot a zabezpečení jsme nuceni opět cyklicky bloudit a vzdávat se těžce vybojovaných osobních svobod. Zklamaní vlastní vyprahlostí se utíkáme k povrchnosti, estetickým klišé a uměleckému konzumu. Ztráta důvěry ve vlastní tradici žene mnoho lidí za inspirací k archaickým kulturám, různým druhům planého aktivismu a především k naukám Dálného Východu, až na výjimky bohužel pouze způsobem, který zenový mistr Kódó Sawaki lapidárně popsal slovy „jinde je vice věcí, které nás oslňují“.

Především Čína, Tibet, Japonsko a Indie se staly od počátku 20. století pro západní Evropu zdrojem idejí a myšlenek, které hluboce ovlivnily zdejší myšlení a sehrály významnou roli při formování filozofie tzv. kontrakultury. Mnozí evropští a američtí intelektuálové nalezli ve východních naukách a učeních ukotvení svého duchovního hledání a na jeho základech budují zcela nový systém hodnot. Především setkání s filozofií čínského taoismu, zenu a tibetského buddhismu se pro západ stalo téměř osudové. Východ v západní společnosti oživil hodnoty univerzální odpovědnosti, naplnil do té doby neurčitá očekávání po transcendenci kultury a pomohl při hledání odpovědí na mnoho ekologických otázek. Přesto reflexe tohoto tvůrčího a v nejhlubším slova smyslu synkretického setkání zůstává dosud na okraji zájmu evropských teoretiků. Snad proto, že východní myšlení vždy zvláštním způsobem vzdorovalo a vzdoruje evropské racionalitě. A právě díky tomuto „jinému“ hlasu, odlišné perspektivě a jisté neuchopitelnosti vstoupil Dálný Východ i do mé tvorby a ovlivnil rozvrh mé osobní životní cesty. Kniha o Cestě a Síle Starého Mistra Laozi, setkání s Oldřichem Králem, rozhovory s četnými představiteli tibetského buddhismu, Sútra Srdce, přátelství s čínským básníkem a disidentem Liao I-wu, inspirace poetikou čínské a japonské přírodní lyriky - to jsou zdroje, z kterých čerpají texty, vzpomínky a eseje, které se stanou součástí mého "vnitřního světa" v rámci Inspiračního fóra na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Půjde o příležitost k alespoň chaotickému dotyku dvou velkých kulturních civilizací.
 

Ivo Hucl je básník, kurátor výstav, kulturní aktivista a zakladatel Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích. Před rokem 1989 pracoval v dělnických profesích a své texty publikoval v samizdatu. Dosud vydal pět básnických sbírek a dvě knihy esejů. Za svou první knihu Ostrovní básně obdržel v roce 2010 literární Cenu Bohumila Polana. Jeho práce odráží dlouhodobý zájem o východní kulturu, stejně jako spirituální charakter jeho tvorby.




F5.0DOK.REVUE
29. 10. 2019


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila Boháčková