Vybrané filmy a hosté 15. MFDF Ji.hlava / 2. část

Představujeme vybrané filmy některých sekcí 15. ročníku jihlavského dokumentárního festivalu

Třetí světová válka

Reality TV

Představí nejzajímavější světové televizní pořady z žánru reality. Letošní výběr má širší zaměření – vedle docu soapů to budou také ukázky mockumentů a social reality. Výjimečnou podívanou je britský fikční dokument Zajetí prince Harryho, zabývající se možnými reakcemi na únos prince Harryho při výkonu vojenské služby v Afghánistánu. Další fikční dokument Třetí světová válka je úvahou o tom, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nepadly komunistické režimy. Americké docu soapy Ty pravé hospodyně z NY a Ženy mafiánů se věnují životu žen v různém sociálním postavení – druhý titul zachycuje osudy manželek zatčených mafiánů. Sociální reality reprezentuje americká Nejlepší škola, pořad o vztahu místní komunity k podfinancované veřejné škole a britská reality Poslanci do paneláku, v němž se poslanec parlamentu dobrovolně ocitne mezi nejchudšími obyvateli Británie.

Akta Krajina

Tradiční sekce Do historie připomene třemi filmy osobnost Vladimíra Krajiny (1905 – 1993), vědce, politika a jednoho z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za 2. světové války. Vynikající botanik působil ve dvacátých a třicátých letech na řadě světových univerzit, díky stipendiu americké univerzity v Yale mohl osm měsíců bádat na Havajských ostrovech, kde natočil film Aloha-oe. Snímek, pojmenovaný podle havajského pozdravu na rozloučenou, bude přesně osmdesát let od své premiéry v říjnu 1931 uveden v Jihlavě.

Už od počátku nacistické okupace se podílel na demokratickém odboji, kterému se věnuje snímek Akta Vladimír Krajina (2011). Na otázku, co měli společného Krajina odbojář a Krajina botanik, odpovídá jeho režisér Pavel Kačírek: „Jako botanik byl spíše statistik, který pracoval v terénu a sbíral materiály, což mu možná pomáhalo při sbírání a předávání šifrovaných zpráv exilové vládě v Londýně. Jeho odbojovou činnost však musíme chápat v širším kontextu boje za svobodu a demokratické ideály Masarykovy republiky. Nepochybně měl velké charisma a dokázal nadchnout a přesvědčit pro své myšlenky okolí, ať už jako poválečný významný protivník komunistů, nebo později jako zakladatel systému přírodních rezervací a průkopník trvale udržitelného rozvoje v Kanadě.“

Krajinovy teoretické zásluhy v oblasti botaniky a úspěšné ekologické projekty přírodních rezervací, jimž se zcela oddal v druhé polovině svého života, připomene kanadský dokument Lesy a Vladimír Krajina režiséra Toma Radforda z roku 1978.

Aloha-oe

Sudetští Němci: Dny odsunu

Další kapitola sekce Do historie uvede filmové týdeníky a dokumenty z let 1945–1947 zachycující odsun německého obyvatelstva z Československa. Ukáže odsun v jeho autenticitě (přesněji v autenticitě dobové rétoriky) tak, jak jej zachytili a jak o něm ve své době informovali českoslovenští zpravodajové. Pro diváka to znamená ocitnout se mezi promítanými obrazy (vidět), které byly určeny poválečným očím, a současnou interpretací (přemýšlet). Uvidí podpis dekretů prezidentem Benešem, šot o výbuchu cukrovaru v Krásném Březně, připisovaný německým záškodníkům, i unikátní materiál ze sběrného tábora v Mariánských Lázních, kde komentář hrdě hlásí, že „... Němci jsou zvyklí na větší životní prostor, proto jich v krytých vagonech jede maximálně třicet“.

Nedej se

Nedej se, jeden z nejstarších dokumentárně-publicistických cyklů, je jediný investigativní ekologický pořad ČT. Nedej se nedává slovo kmotrům, ale místním sdružením, vzniklým na záchranu ohrožené lokality či nazrálého problému, zpravidla s celostátním přesahem (kauzy typu obřích spaloven namísto zanedbané recyklace, příčin stupňujících se povodní, miliardových podvodů s lesními tendry). Převažují tu přírodovědné, nikoli politické argumenty. Argumenty, jež se do hlavních vysílacích časů nedostanou. Proto relace, tak milovaná vědci, je nemilovaná politiky. A proto přistál na její adresu bezpočet stížností i žalob: příznačné je, že ani jeden ze soudů pořad neprohrál.

Luxusní večírek 1986

Fragment privátního videa je záznamem z oslav narozenin manželky tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala. Amatérský snímek je jedinečným svědectvím o tom, jak se bavili mocní na sklonku komunistické éry, co jedli, co pili, co si vyprávěli, čemu se smáli. Večírku se zúčastnili také výkonní umělci Jan Wagner, Jiřina Bohdalová, Dagmar Veškrnová a Jiří Krampol. (Prostý záznam)

Radiodokument

Ve spolupráci s Českým rozhlasem proběhne na jihlavském festivalu ve dnech 27. až 29. 10. přehlídka tuzemských i zahraničních rozhlasových dokumentů spojená s tematickými diskusemi s pozvanými autory radiodokumentů. Vybrané pořady připomenou tvorbu nestora české dokumentaristiky i mladé generace, oživí minulost skrze svědectví pamětníků a otevřou diskusi o přesahu rozhlasu a rozhlasového dokumentu do filmu, televize a nových médií.





výpis dalších článků rubriky:  Téma

1.19Tradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta Černá
6.18Hrát si na utrpeníO tom, jak se ponořit do překrásných nových světůTereza Krobová
4.18Koho potkáte na 22. MFDF Ji.hlava?
4.18Náš orientO letošní Ji.hlavské sekci Československý orient píše Jaroslav Kratochvíl.Jaroslav Kratochvíl
4.18Peripetie virtuálních světůDramaturgyně Ji.hlavské VR Zone Andrea Slováková o nejnovějších trendech ve virtuální realitěAndrea Slováková
1.18Podoby filmové fascinaceKurátorka filmu a fotografie Národního muzea vypráví o třech ročnících Konference Fascinace, jež se koná při Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.Pavlína Vogelová
6.17Krátké filmy – dlouhé zážitky (aneb dokumenty Drahomíry Vihanové)Na začátku prosince 2017 nás opustila významná režisérka dokumentárních i hraných filmů Drahomíra Vihanová, připomeňte si její tvorbu nejen z 80. let v znovuvydném textu Moniky Kocandové.Monika Kocandová
F4.17Hranice smutku, šedi, zmaru. Dají se tyto limity překročit, ptají se Rychlíková s UhlovouLuboš Vedral
F4.17Film jako výtvarný objekt Dílna o filmech Stanislava Hory z let 1980–2016Martin Blažíček
F2.17Průhledná bytost: Marcel Ophuls Dramaturg retrospektivy významného německého dokumentaristy Marcela Ophulse komentuje jeho tvorbu zařazenou do této festivalové sekce. Petr Šafařík

starší články

4.11DOK.REVUE
10. 10. 2011


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková