Výroční anketa 2011 / S - T

Olga Sommerová - Honza Šípek - Tomáš Škrdlant - Pavel Štingl - Helena Třeštíková

V tradiční anketě Dok.revue jsme se ptali českých dokumentaristů: 1/ která přečtená kniha, 2/ který zhlédnutý film - pro ně byly tento rok nejpodstatnější.

Olga Sommerová 

1/ Divadlo Svoboda, režie Jakub Hejna. Dramaturgicky invenční, originální interpretace života a díla věhlasného scénografa Josefa Svobody. 

2/ Má nejmilejší kniha, Markéta Pilátová. Mnohovrstevnatý magický příběh, odvozený z latinskoamerické kultury, o životě a smrti a smyslu našich životů.

 

Honza Šípek 

1/ Na festivalu amatérských filmů jsem viděl Hru Orla. Hrané filmy jsou mezi amatérskými filmaři oblíbenější a četnější, občas se ale objeví dokument, který zazáří. Miloš Kameník natočil kolektivní portrét maloměstského futsalového týmu: má nadsázku, výraznou stylizaci, nenechává se svázat do synchronů, baví a přitom vyjadřuje hravého ducha tématu. V Jihlavě byl pro mne zajímavý dialog Ultima Refugia Ondřeje Vavrečky a Tmáře Karla Vachka. 

2/ Nosím s sebou sbírku Silentbloky materiálového fyzika Pavla Ctibora. Je tenká, ale čte se pomalu, každý řádek zvlášť a nechat doznít. Popisuje experimenty s „látkami“ (psychedelickými) i pozorování vlastního těla tak, jako by popisoval nějaký fyzikální experiment. S opatrným odstupem psaná, ale přitom velmi intenzivní, a dá se (doufám) číst i jako scénář dokumentárního filmu. 

 

Tomáš Škrdlant 

1/ Valčík s Bašírem izraelského režiséra Ariho Folmana. Vždy mě lákala představa, že by dokumentární film mohl překročit hranice vnější, fotografované reality a přitom zůstal dokumentem. Ari Folman jednu takovou možnost objevil a uskutečnil. Úžasné a nepopsatelné (jako každý dobrý film). 

2/ Pražský hřbitov Umberta Eca. Román, leč svým způsobem také „dokumentární“: většina postav skutečně žila, i popisované situace jsou autentické. Působivá (i smutně zábavná) sonda do zákulisí paranoidních vizí o globálních spiknutích, které jsou čím dál lákavější pro mnohé naše současníky.

 

Pavel Štingl 

1/ Film Lindy Jablonské Pozemšťané, koho budete volit? Je to radostné a vážné zároveň, skvěle skumulované ve významech i formách, vyjádření k politické úsměvnosti v době předvolebních slibů, totální nasazení dobře vybraných hvězd s přiznaným handicapem, svébytná poloha docusoapu. Úplně nejvíc mne však potěšilo, že tomuto filmu byla udělena Cena Pavla Kouteckého. Pavel by totiž právě tento film vybral, je blízký jeho vlastnímu hledání světa před kamerou. 

2/ Malá knížečka sebraných poznámek Romana Kouckého Úřad kreátora – vlastně odborná literatura pro architekty. Navrhuje, aby se vedle úřadů, které mají za povinnost konzervovat národní dědictví, zřídil také úřad pro vyhledávání potenciálů území a podněcování vzniku nových architektonických hodnot.

 

Helena Třeštíková 

1/ Zcela jednoznačně: Divadlo Svoboda režiséra Jakuba Hejny. Skvělý a smělý film. 

2/ David Nichols: Jeden den. Časosběrná kniha. Podtitul Dvacet let, dva lidé říká vše.

Úvodník>>A - H>>J - M>>P - R>>S - T>>V - Ž




5.11DOK.REVUE
17. 09. 2013


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaDokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky. Dokument vzbudil řadu diskuzí. Připomínáme tu, kterou pro dok.revue o snímku vedli Milena Bartlová a Petr Bilík. Film uvádí ji.hlavský festival dnes v bloku od 12:30 spolu s Otevřenou pevností Ivo Bystřičana. Kamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíJak režisér David Butula připravoval svůj film Dunaj vědomí o kapele Dunaj? Připomínáme si jeho starší text pro dok.revue z doby, kdy film teprve vznikal. Dnes ho ji.hlavský festival promítá od 14:30 v Dělnickém domě. David ButulaTémaVálka jako stav mysliEsej o snímcích Průnik a Doufám, že se máš dobře, které spojuje reflexe 20. století prostřednictvím archivních materiálů. Obě díla letos soutěžila v sekci Opus Bonum. Janis PrášilFestivalový tipÚterní tip dokumentaristky Terezy ReichovéTereza ReichováRozhovorŽeny sa nestanú rovnocennými, kým ich muži za také neuznajúFatima Rahimi je česká novinárka pochádzajúca z afganského Herátu, odkiaľ spolu so svojou rodinou v roku 1999 z dôvodu útlaku Talibanu emigrovala. Študuje kultúrne a duchovné dejiny Európy a blízkovýchodné štúdiá a iránistiku na Karlovej univerzite v Prahe, od roku 2015 pracuje pre Deník Referendum, kde sa venuje najmä témam sociálnej problematiky, čitateľom približuje spoločenskú situáciu v Afganistane a zároveň prináša reportáže z Česka. V Inšpiračnom fóre ji.hlavského festivalu prispela do diskusie Emancipace pokaždé jinak, kde priniesla osobný pohľad na rozdielnosť i podobnosť feminizmu, demokracie a ženskejrovnoprávnosti vo východných i západných krajinách. Dominika BleščákováRozhovorMusíme rozšiřovat hranice naší imaginace!Od letošního roku má ji.hlavský festival svého ekologického ombudsmana. Jaká je přesně jeho role v rámci festivalu a může být vůbec mezinárodní festival s řadou zahraničních hostů šetrný k životnímu prostředí? To prozrazuje Ĺuboš Slovák v rozhovoru pro dok.revue. Kamila BoháčkováPohledyVnitřní svět básníka Ivo HuclaDám si čínuIvo Hucl