Záhada lokálek

Andrea Primusová o svém dokončovaném „dokonale nezávislém“ dokumentárním filmu Záhada lokálek, ve kterém si klade otázku, proč od 70. let minulého století převažuje trend rušení lokálních a regionálních železnic v Česku na úkor jejich dalšího vývoje.

Záhada lokálek

Na podzim 2015 jsem při čekání na vlak usilovně přemýšlela, jaký projekt předložím za pár hodin na semináři Management kultury. Nápad nepřicházel, vlak nepřijížděl. „Zase má zpoždění,“ postěžovala jsem si sousedce čekající kousek ode mě. „Aspoň pojede. Před pár lety se ta trať měla rušit,“ konstatovala suše. Vytřeštila jsem oči. Trať z Prahy na Dobříš je velmi vytížená příměstská linka ve všední dny i o víkendu, jen blázen by ji rušil. „To je nesmysl,“ namítla jsem. Autorita bývalé ajznboňačky byla neúprosná: „Dokonce několikrát. Ani nákladní vlaky už tu nejezdí, vlečku k fabrice na Mníšku pod Brdy vytrhali a všechno to ženou na silnice.“ „Proč? A kdo?“ Ukázala do neurčita nahoru: „Nechtějí to. Chtějí, aby lidi jezdili autama.“ 

O tři hodiny později a tři sta kilometrů dál jsem předložila záměr natočit delší dokument o zaniklých tratích a sérii kratších videí zaměřených na konkrétní místa. Vedoucí semináře návrh přijal velmi kladně, za což jsem ho následující rok a půl trvale proklínala. Hledání odpovědí na uvedené otázky rozkrylo neuvěřitelnou šíři a spletitosti tématu regionálních železnic a dopravy vůbec. Zároveň otevřelo potenciál veřejné diskuze a hlubší smysl celého projektu Záhada lokálek

O celé problematice jsem předtím neměla ani páru. Netušila jsem, jak funguje, ani jakou má historii. Vlak vnímám jako samozřejmost a pořádně ho registruji, až když nejede. O koňské dráze na Linec jsem četla, parní mašinky se mi líbí, ale víc nic moc. Dva měsíce jsem se hrabala ve všech možných odkazech, článcích, publikacích, hledala všechno možné o zaniklých tratích a kdykoliv jsem viděla koleje, vhrkly mi slzy do očí.  

Na začátku roku 2016 jsem oslovila řadu vytipovaných odborníků a naplánovala tři dny předtáček, abych zjistila, jak může probíhat natáčení na zrušené i provozované trati.  Neměla jsem pevný štáb ani peníze. Pomohli a pomáhají dobří přátelé, ochotní kolegové i aktivita aktérů. Rozplánovala jsem natáčení, sehnala něco málo peněz a kola se dala do pohybu.

Záhada lokálek

O půl roku později jsem zjistila, že jsem zapadla v bahně, ze kterého se budu hrabat ještě dlouho. Z nostalgického obrázku zarostlých kolejí a sentimentu se vylouplo výsostně aktuální téma současného stavu. „Připravte se na to, že všechny lokálky stejně zrušíme,“ přivítal mě na prvním jednání zástupce Správy železniční dopravní cesty. Jako když vyletí sršeň z hnízda. Šlápla jsem do něj: „Právě proto je chci dokumentovat!“ 

Tendence rušit místní dráhy kvůli nerentabilitě sledujeme od 30. let minulého století, které zesilují s rozvojem silniční dopravy, respektive s výrobou automobilů. Vrchol trendu nastal v sedmdesátých letech, kdy byla v souvislosti s celosvětovým přístupem železnice prohlášena za „morálně zastaralou“ a vládnoucí garnitura navrhla zrušení zhruba poloviny železniční sítě. Realizaci záměru odvrátila energetická krize, přesto bylo několik tratí zlikvidováno. 

Studie Světové banky týkající se porevolučního hospodářství Československé republiky se v tom směru nijak neodlišuje. Navrhuje zrušení čtvrtiny železniční sítě, investice do silnic a převedení vlaků na koridory. Původní záměr směřovat na rychlostní tratě nákladní dopravu se však postupem let vytratil. I nyní slyšíme napříč politickým spektrem pouze o potřebě vysokorychlostních tratí, nad napájecími potůčky se žádná strana nezamýšlí. 

Dokumentace regionálních železnic je téma na celý život. Film je v podstatě pilotním úvodem do problematiky lokálek s přídechem zakázaného ovoce. „Nesmí“ se o nich mluvit, proto „nikoho“ nezajímají, včetně mediálního mikrokosmu, politických stran a producentů. Máme dokonale nezávislý dokument.
 

Vznik filmu a jeho premiéru můžete podpořit v crowdfundingové kampani na portálu Hithit.cz





výpis dalších článků rubriky:  Nový film

dok.revueRekviem za konec fosilní éryDokumentarista Jindřich Andrš, známý díky svému krátkému filmu Poslední šichta Tomáše Hisema, jenž získal zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava v roce 2017, připravuje svůj celovečerní debut Nová šichta. Ten na jeho úspěšný krátký dokument navazuje a sleduje horníka Tomáše, který si po zavření dolu musí jít hledat jinou práci. Uspěje? Andrš popisuje svůj chystaný snímek, kterým by rád vzdal hold již mizející době fosilní.Jindřich Andrš
dok.revueSametová FAMUVizuální umělkyně a filmová teoretička Lea Petříková píše o filmu Sametová FAMU, který připravuje ve spolupráci s dokumentaristou Janem Rouskem. Půjde v něm o pohled na revoluční události roku 1989 perspektivou FAMU.Lea Petříková
dok.revueLet vinyRežisérka Tereza Tara představuje svůj nový, osobně laděný celovečerní dokument Let viny, který připravuje už deset let.Tereza Tara
2.19O nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová Tyson
1.19Dunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid Butula
6.18Ako som sa stala partizánkouSlovenská dokumentaristka Vera Lacková o svém připravovaném filmu Ako samo sa stala partizánkouVera Lacková
5.18 Ve světle ikonZdeněk N. Bričkovský o svém novém filmu Ve světle ikon Zdeněk N. Bričkovský
F1.18PasažéřiJana Boršková o svém dokončovaném filmu PasažéřiJana Boršková
4.18Natáčení ve skrytém městěTomáš Elšík o svém filmu Central Bus Station.Tomáš Elšík
dok.revueDobré zprávyOndřej Šálek o svém novém filmu s pracovním názvem Dobré zprávyOndřej Šálek

starší články

.DOK.REVUE
07. 09. 2017


z aktuálního čísla:

Situační recenzeUniverzity a svobodaNový dokument Víta Janečka a Zuzany Piussi Univerzity a svoboda zachycuje v průběhu sedmi let svého vzniku neuralgické body českých vysokých škol, přičemž mnohdy přizve do debaty i světové odborníky, například Noama Chomského či Jeffereyho Bealla, tvůrce tak zvaného Beallova seznamu predátorských časopisů.Kamila BoháčkováNový filmO nevěře jako o zrcadle nás samýchVizuální umělkyně Barbora Jíchová Tyson, žijící už sedmnáct let v Americe, letos dokončila svůj první celovečerní snímek Hovory o nevěře, který měl světovou premiéru na festivalu dokumentů Sheffield Doc/Fest 2019 v Anglii. Tato esejistická koláž je podle autorky pohledem na humanitu, která nastavuje zrcadlo nám všem. Barbora Jíchová TysonTémaKdo bude hlídat hlídače?Otázka fungování nezávislých médií veřejné služby nabývá v naší krajině na důležitosti. Příspěvkem do debaty o tom, jaká by měla veřejnoprávní média být, je i koncepce jejich mediálních rad, které mají právě onu nezávislost zaručovat. Děje se tak? A co to o nás vypovídá?Petr MinaříkSportDvě podoby autenticity v dokumentuJaké jsou možnosti práce dokumentaristy s protagonistou? To bylo hlavní téma masterclass českého režiséra a kameramana Lukáše Kokeše a chorvatské střihačky Sandry Bastašićové, která pod záštitou East Doc Platform probíhala v rámci letošního festivalu Jeden svět. Ukázalo se, že klíčové je pojetí režijního přístupu a autenticity.Martin SvobodaBáseňPriceBáseň Andrey SlovákovéAndrea SlovákováRozhovorSám sebe překvapitDokumentární road movie Martina Marečka Dálava o vztahu otce a syna i o vzdálenosti, která nás dělí od těch ostatních, je na rozdíl od předchozích společensky angažovaných filmů tohoto tvůrce dílem intimním. V Marečkově pojetí se však intimní rozměr příběhu stává hlubinnou úvahou o prazákladu rodinných vztahů. Marek Hovorka, Petr Kubica, Kamila BoháčkováNová knihaJak se dělá dokumentAndrea Slováková popisuje koncepci připravované knihy Jak se dělá dokument, která na základě rozhovorů s českými a slovenskými dokumentaristy a dokumentaristkami mapuje, jak vznikají různé typy dokumentů, a představuje tak výrazné tvůrčí metody a autorské přístupy.Andrea SlovákováÚvodníkKdyž intimní je světovéO dokumentech s přesahemKamila Boháčková