Život je jako pára nad řekou

Dvojice dokumentaristů Robert Kirchhoff a Filip Remunda popisuje dobrodružství vzniku filmu Pára nad řekou.

Pára nad řekou (Filip Remunda, Robert Kirchhoff, 2015)

Tři postavy, které jsme se rozhodli ve filmu objevovat, přišly ze šedesátých let: Laco Deczi – trubka, Jan Jankeje – kontrabas a Ľubomír Tamaškovič – saxofon. Každý z nich věří sobě a tomu, co dělá. Nic jiného jim nezbývá. Chtěli jsme, aby v tomto rozpoložení splynuli a stali se trojjediným. Každý z nich je jiný. Někdo přijímá potravu jako v zoo, jiný loví v džungli. Vyloučili jsme portrétní film.

New Haven, Connecticut. V dřevěném domě nedaleko moře žije Laco Deczi. Sídlí tu i slavná Yale University a narodil se tu i 43. prezident USA George W. Bush. Sto dvacet tisíc obyvatel. Klid. S Lacem jsme se tu sešli při přípravách ještě před natáčením. Vozil nás po městě, zastavil u hromady sutě a litoval, že jsme tu nebyli před týdnem a nenatočili odstřel továrního komínu. Rád by celý film začal obrazem, v němž by stál před hromadou padajících cihel a hrál do toho rachotu na trubku. V podobném duchu se neslo i pozdější natáčení, v němž se otiskly i další Lacovy nápady. Film začíná scénou, v níž před jazzovým klubem zagumuje policejní auto s rozsvícenými majáčky, policista vchází do klubu a za chvíli z něj vyvádí suspekta Decziho. Nechá jej dát pracky na kapotu, poučí jej o právech zadrženého a po krátkém výslechu jej zatýká za to, že ve skladbě Dahoud Clifforda Browna udělal tři chyby. Policajt byl Lacův soused ze stejné ulice, Arpád, syn maďarských emigrantů. Laco ho spontánně přepadl u oběda s nápadem, že potřebujeme natočit scénu, jak policie vykopává jazzmana z klubu za to, že zvoral tři akordy. Arpi, přestože si dal pár piv, s radostí skočil na stanici pro auto, oblékl se do uniformy a scénu podle Lacova námětu s námi natočil. Film jsme koncipovali jako sled absurdních obrazů, dokumentární jam-session, v níž všechny postavy volně improvizují a reagují na situaci, na jejímž rámci jsme se sice dopředu domluvili, konec jsme ale vždy nechávali otevřený. Takže když Chris DePino, bývalý vlakový průvodčí, lobbista a politický souputník George Walkera Bushe, volal na jeho texaský ranč s nabídkou koncertu československých jazzmanů, mohlo se klidně stát, že by Laco stanul tváří v tvář bývalému nejmocnějšímu muži planety. Pro nás byl ale více než ten mocný muž důležitý moment přátelství a hravosti dvou kamarádů Chrise a Laca.

Podobně jsme pracovali i s dalšími postavami. Bylo jedno, jestli jsme natáčeli před německým obchoďákem Jana Jankeje vydělávajícího si na živobytí v mikulášském převleku, nebo Ľuba Tamaškoviče, který vyrazil do Paříže najít svého duchovního bratra Raye Stephana Ocheho, s nímž více než před čtyřiceti lety hrál ve vyprodaných klubech. Cesta ke slávě je plná úskalí a pochybností. Vyčerpávající odysea přináší únavu, ale i vůli pokračovat. Z každodennosti se stává sled očekávání, hledání, překvapení, zklamání a ... proher.

Zůstali sami sebou, hledí na sebe. Situace tak otevírají existenciální témata lehkosti bytí i smrti. Na světě s miliardou muzikantů vystupují do popředí tito tři. Zjevují se v absurditě, humoru, tragice a paradoxu svých životů, jako by plavali ve velké řece. Čas plyne. „Světská sláva, polní tráva. Lidský život je jako pára nad řekou, a proto není kam spěchat,“ říká na začátku filmu Ľubo Tamaškovič.


Pára nad řekou bude mít premiéru na 19. MFDF Ji.hlava.




4.15DOK.REVUE
19. 10. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková