Zpátky v čase

Pro první podzimní vydání dok.revue je příznačná politická perspektiva. Nejde však o politický dokument, jak by mnohé napadlo.

situační recenzi jde o politiku protidrogovou. V diskuzi o nejlepším dokumentu z karlovarského festivalu Mallory Heleny Třeštíkové řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, že se politici, či dokonce vláda občas bojí poslechnout profesionály a raději následují momentální náladu obyvatel. „Přesto je však u nás jedna z nejlepších protidrogových politik z postkomunistických států,“ dodal sociolog Martin Nekola.

Jak to může dopadnout, když se politiky chopí několik umělců a politických disidentů, jež tvoří víceméně autonomní intelektuální centrum uvnitř společnosti, která není na jakoukoliv větší změnu připravena? Jedním z důsledků by mohla být i kuponová privatizace, kterou označuje režisér Martin Kohout za „nemocný nápad“ v rozhovoru o svém filmu Česká cesta, v němž se snaží ukázat komplexní živý obraz kuponové privatizace a traumatu z 90. let.

Politickou otázkou také je, co může či má být ve společnosti zdarma. V oblasti kinematografie se lze ptát, zda by filmy vyrobené za podpory z veřejných zdrojů, tedy Státního fondu kinematografie a České televize, mohly být volně přístupné třeba na internetu. O možnostech tzv. Open Access modelu obstojně fungujícího na akademické půdě vědeckých výzkumů a jeho hypotetickou aplikací na audiovizuální díla v České republice ve své eseji Co (ne)má být zdarma a proč polemizuje filmový právník Ivan David.

Ve video rubrice pak otevřeme téma politického umění, které podle jeho nejvýraznějšího představitele, ruského provokatéra Petra Pavlenského, není o tvorbě politických karikatur, ale o kritice ideologického aparátu. Není to totiž Pavlenský, kdo jeho performance tvoří, nýbrž právě policie jako jeden z nástrojů ruského politického systému. V rubrice video dok.revue přinášíme záznam prezentace Petra Pavlenského, který byl loni i s uříznutým uchem jedním z lektorů ji.hlavského Inspiračního fóra.

Oddych od politiky pak přináší cestování časem při návratu k „infra-obyčejnému“ ve studii novozélandských filmových teoretiček nebo úvahy o kinematografické filozofii amerického profesora filozofie Thomase Wartenberga. Mnohé filozofické otázky se skrývají v básni Jana Vladislava ze sbírky Věty, jež je známá neustálým proplétáním dvou světů – ideálního a reálného. Poetický jazyk provádí také příběhem Ivy Honsové, překladatelky knihy o legendě dokumentárního filmu Jorisi Ivensovi. Úplné zklidnění mysli nakonec nabídne příběh režiséra Jana Šípka o natáčení filmu filmu Tlačítka bdělosti.




3.15DOK.REVUE
14. 09. 2015


z aktuálního čísla:

Situační recenzeVideoblog z BudapeštiSituační recenze filmu Kateřiny Turečkové Iluze, jenž formou počítačové hry ukazuje, s jakými problémy se potýká současné Orbánovo MaďarskoKamila BoháčkováNový filmDunaj vědomíDavid Butula o svém chystaném filmu o příběhu kapely DunajDavid ButulaTémaTradiční média a interaktivitaMnohé tradiční mediální organizace se ocitají posledních pár let v roli producentů interaktivních děl. O co tím usilují a jak taková díla vypadají? Andrea Slováková, Iveta ČernáSportNa chvíli se zastavte!O workshopu Emerging Producers na letošním BerlinaleRené KubášekBáseňPíseň na rozloučenouBáseň Charlieho Soukupa ze sbírky RadioCharlie SoukupRozhovorJak zprostředkovat pocity lidí trpících bipolární poruchouRozhovor s režisérkou Kalinou Bertin o jejím interaktivním dokumentu Manická VROndřej MoravecRozhovorSystém je připravený, nesmí nám chybět odvaha ho naplnitJiří Konečný patří mezi nejvýraznější české producenty soustředící se na artové a festivalové snímky, a to jak hrané, tak dokumentární. Před časem uvedl na letošním Jednom světě hned dva dokumenty, které produkoval, a jen o několik dní později jím produkovaný hraný film Všechno bude (2018) dominoval na Českých lvech. Kde leží podle Konečného klíč k úspěchu českého filmu? A jaký je jeho potenciál?Martin SvobodaRozhovorVěřím v čistou observaciPolská dokumentaristka Marta Prusová, jejíž dokument Za hranicemi možností (Over the limit, 2017) si vydobyl velký respekt na prestižním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu IDFA v roce 2017, byla v Praze jednou z lektorek East Doc Platform. Pro Dok.revue mluvila o svém dokumentaristickém přístupu.Martin SvobodaNová knihaZpůsoby vidění pro 21. století, aneb proměna knihy z popelky v sebevědomou feministkuAndrea Průchová Hrůzová píše o své práci na českém vydání knihy Jak vidět svět Nicholase Mirzoeffa.Andrea Průchová HrůzováÚvodníkVstoupit do obrazůPrvní letošní dok.revue je věnována interaktivitěKamila Boháčková