20 let MFDF Ji.hlava

1997

Pětice studentů jihlavského gymnázia v čele s Markem Hovorkou zorganizovala v jihlavském Kině Dukla, provozovaném Petrem Kubicou, Festival českého dokumentu. Tentýž rok získal tým studentů prestižní cenu Kristián 97 za nejpozoruhodnější producentský počin roku.
 

1998

Na druhém ročníku se poprvé objevují světové premiéry českých filmů. Festival také začíná upozorňovat na výjimečné zahraniční dokumenty a jejich tvůrce oceňované na světových filmových přehlídkách. Diváci poprvé mohou udělit vlastní cenu, získal ji film Hamsa, já jsem Miroslava Janka.
 

1999

Na festival přijel vůbec první laureát Ceny za přínos světové kinematografii ruský režisér Viktor Kossakovsky, jehož film získávaly již v devadesátých letech prestižní festivalové trofeje. Publicita jihlavského festivalu začala prudce stoupat a do Jihlavy se sjely televizní štáby.
 

2000

Festivaloví dramaturgové vůbec poprvé nominovali filmová díla do soutěže o nejlepší český dokumentární film Česká radost. Porota v nekonvenčním složení – filmoví profesionálové a osobnosti vybrané napříč různými profesemi – vybrala snímek Karla Vachka Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie) jako vítězný.
 

2001

Symbolem festivalu se stává kontroverzní symbol trychtýře – hravého prostředku, symbolizujícího neobvyklé formy vnímání světa – a heslem festivalu Myslet filmem!  Do Jihlavy se sjíždí producenti ze západní i východní Evropy na Burzu námětů, jejímž cílem je finanční krytí zajímavých filmových projektů v regionu.
 

2002

Zahajovacím filmem je Moorův opus Bowling for Columbine. Cenu za přínos světové kinematografii obdržel „kmotr americké filmové avantgardy“, litevský rodák Jonas Mekas. Autorem trofeje pro nejlepší český dokumentární film je český výtvarník a člen umělecké skupiny Tvrdohlaví Petr Nikl. Nejúspěšnějším českým dokumentem se stal Vachkův snímek Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma.
 

2003

Vychází první sborník textů o dokumentárním filmu do, předchůdce současné dok.revue. Slovy: „Středoevropským filmům se nevěnuje téměř žádná pozornost na významných festivalech mimo pruh zemí mezi Baltem a Jadranem,“ odůvodnil Marek Hovorka otevření nové soutěžní sekce s titulem Mezi moři. Cena za přínos světové kinematografii putovala k světově známé legendě československé filmové avantgardy Alexandru (Hammidovi) Hackenschmiedovi.
 

2004

Vzniká nový trh pro dokumentární filmy ze střední a východní Evropy nazvaný East Silver. Festival dále rozšiřuje svoji publikační činnost, vydává další sborník do a spolu s AMU připravil první české vydání dějin světového dokumentu Dokumentární film, jiná kinematografie.
 

2005

Počet přihlášených filmů přesahuje 1 tisíc. Vzniká internetový portál DOC-AIR (dnešní DAFilms.cz), jehož cílem je zpřístupnit online dokumentární tvorbu divákům z celého světa. Porota ve složení Vojtěch Jasný, Vít Klusák, Petr Král, Filip Remunda, Martin Ryšavý a Veronika Reynková ocenila celkem šest českých dokumentárních filmů z České radosti ex aequo, tedy stejnou měrou.
 

2006

Soutěžní program se rozrostl o sekci Opus Bonum věnovanou dokumentům z celého světa. První a jediným porotcem se stal filipínský režisér, básník, klavírista a zpěvák Khavn de la Cruz. Portugalský nestor světového filmu, Manoel de Oliviera, jehož první film měl premiéru už v roce 1931, označil MFDF Ji.hlava za Mekku dokumentárního filmu.
 

2007

Festival zahájil bývalý premiér České republiky Miloš Zeman a to na plátně i před ním. Byly uspořádány retrospektivy významných osobností jako Chris Marker či Harun Farocki. Cenu za přínos světové kinematografii si odnesl experimentální filmař, kurátor a průkopník elektronického audiovizuálního umění a videoartu Woody Vasulka.
 

2008

Poprvé se na festivalu utkají i experimentální filmy do 30 minut, v soutěži Fascinace hledá rodinná porota to nejpozoruhodnější dílo. Sedm předních evropských dokumentárních festivalů spojilo síly a založilo sdružení Doc Alliance s cílem podporovat autorský dokument. Počet akreditovaných hostů se vyšplhal na 2 600 a neznámý zloděj vykradl festivalový guest service.
 

2009

Nejvyhledávanějším hostem festivalu a porotcem hlavní soutěže Opus Bonum je legendární dánský režisér, básník, spisovatel a komentátor dánské sportovní televize Jørgen Leth. Pozvání přijal také nejznámější světový teoretik dokumentárního filmu Bill Nichols a plakát k 13. ročníku vyzval k rekonstrukci společnosti, myšlení i světa.
 

2010

Jediný porotce soutěže Opus Bonum, známý kanadský režisér a videoumělec Mike Hoolboom při odjezdu z Jihlavy vzdává festivalu hold následujícím prohlášením: „Program většiny festivalů, které jsem navštívil, vždy vrcholí několika málo tituly, které vás ohromí. Na jihlavském festivalu byla ovšem vrcholem každá projekce.“ Českou premiéru má kontroverzní opus Jeana-Luca Godarda Socialismus a festival tak navazuje na retrospektivu, kterou slavnému filmaři věnoval v roce 2005.
 

2011

Počet návštěvníků festivalových projekcí poprvé přesahuje 30 tisíc. Ve festivalové znělce se vzňal keř, což odkazovalo mimo jiné k biblickému poselství Boha promlouvajícího právě skrze hořící keř. Porota sekce Fascinace, v níž zasedá i jedenáctiměsíční Kajetán Růžička, uděluje Cenu za nejlepší experimentální dokument snímku Endeavour rakouského režiséra Johanna Lurfa, jenž se později stává autorem znělky jubilejního 20. ročníku MFDF Ji.hlava.
 

2012

Projekt Emerging Producers poprvé propojuje talentované evropské producenty dokumentárních filmů a stává se tak vlajkovou lodí ji.hlavského Industry programu. Doprovodný program rozšiřuje dokumentární divadlo. Nejlepším českým dokumentárním filmem je Pevnost Kláry Tasovské a Lukáše Kokeše. Grafice festivalu dominuje motiv terče a před DKO stojí střelnice.
 

2013

Kromě dobré úrody dokumentárních filmů sledují festivaloví návštěvníci v přímém přenosu také výsledky voleb do poslanecké sněmovny. V nové sekci Work in Progress umožňují tvůrci divákům a filmovým profesionálům nahlédnout do procesu vzniku svých filmových děl. Cenu za přínos světové kinematografii převezme „nebroušený diamant české nové vlny“ Jan Němec.
 

2014

Jihlava se za zvuků šicích strojů proměňuje v dokumentární továrnu a v zrekonstruovaném kině Dukla zahajuje svou činnost Centrum dokumentárního filmu. Konceptuální umělec Petr Pavlenskij jako host Inspiračního fóra přiblížuje divákům život v současném Rusku. Francouzská režisérka Anna Roussillon si za svůj snímek Já jsem lid odnáší Cenu za nejlepší světový dokument i nejlepší dokumentární debut, aby ji.hlavské premiéře začala úspěšné putování po světových festivalech a došla až do Cannes. Godfrey Reggio, který diváky nadchl svojí masterclass věnovanou soužití s technologií, získává Cenu za přínos světové kinematografii.
 

2015

V Jihlavě planou věčné ohně, jež před festivalovými kiny vyzívají k věcným diskuzím i k opékání buřtů. Nově se promítá v celkem osmi sálech i za hranicemi Jihlavy – v Třešti. Navrátivší se ruský umělec Viktor Kossakovsky vybírá ze soutěžní sekce Opus Bonum španělsko-francouzský snímek Kupředu smrtelně pomalu a s diváky se na masterclass dělí o své filmařské zkušenosti.