Skandinávská svoboda s sebou nese velkou daň
První prosincový pátek v útrobách České televize na Kavčích horách vystoupili dva významní zástupci dánské a švédské veřejnoprávní televize, aby českým tvůrcům dali nahlédnout do tajů jejich přístupu k mezinárodní dokumentární produkci. Dánskou stanici Danmarks Radio zastupoval Kim Christiansen, jeden z hlavních producentů televizního trháku India’s Daughter (Leslee Udwin, 2015), a švédskou Sveriges Television zastupoval, původní profesí novinář, Axel Arnö, jenž má zásluhu na naplňování programových oken SVT kvalitními mezinárodními dokumenty, jako je Herzogův film Šťastní to lidé: rok v tajze (2010). Přestože spolu oba několik let spolupracují, mají poněkud odlišné názory na to, jaký potenciál v sobě skrývá pojem mezinárodní spolupráce.
Pro Arnöeho je velká síla mezinárodní spolupráce a koprodukce především v obohacování lokálního televizního trhu. „Jelikož naše publikum tvoří nyní všechny generace, musíme najít rovnováhu mezi úspěšnými domácími filmy pro generaci našich rodičů a úspěšnými filmy z mezinárodního či globálního prostředí pro dnešní dvacátníky a třicátníky,“ vysvětlil současnou strukturu potřeb švédského televizního publika. Mladých lidi totiž stále ubývá a je potřeba je u televize udržet, k čemuž může pomoci právě ona kvalitní zahraniční produkce. „Tento trend nám umožňuje přinést na obrazovky švédské televize výrazné filmy ze zahraničí, na kterých se však švédští tvůrci či producenti podílí, a zároveň pomoci švédským filmům uplatnit se v zahraničních televizích,“ komentoval Arnö.
Kim Christiansen za pojmem mezinárodní spolupráce však vidí možnost, jak tvořit kvalitnější filmy, přičemž měřítkem kvality je často sledovanost. „Díky spolupráci můžeme produkovat díla, jež zaznamenají vyšší mezinárodní sledovanost, díky čemuž je budeme moci dostat na zajímavější a sledovanější televizní kanály. Pak si můžeme nárokovat i více domácích programových oken a všichni budeme mnohem spokojenější,“ vysvětlil. Snažil se tak o jakýsi návrh nápravy dosavadního režimu skomírajícího trhu s DVD, který brzdí televizní premiéry. Koho bude v roce 2020 zajímat televizní premiéra letošního filmu o útocích na Paříž? „Dokumentární film mají vidět ti, kterým je určen, a to nejlépe hned,“ uzavřel Christiansen.
Na čem se však oba Skandinávci shodli, je důležitost tvůrčí svobody. Nikoho nechtějí tlačit do předem zadaných „národních“ témat. „Děláme filmy, o kterých si myslíme, že budou v dnešním stále se zmenšujícím světě úspěšné. Těžko můžeme koprodukovat finský film o nahém muži v sauně, kde filozoficky rozjímá o životě,“ vysvětlil Christiansen. Taková svoboda však s sebou nese i velkou daň. Pro autorský dokument tu není místo. „Potřebujeme, aby režiséři kooperovali s námi jako dramaturgy a producenty. Je důležité, abychom se stali partnery,“ dodal Arnö s tím, že většinu televizních dokumentů netvoří absolventi filmových škol, ale novináři nebo antropologové, protože na základě svých profesních zkušeností dokáží myslet i na svého diváka a dokáží najít esenci zkoumaného problému.
