Film z beden pod hokejovým kluzištěm
Když washingtonská Library of Congress vyřadí poškozený film ze svého archivu, nabídne ho nejprve Billu Morrisonovi. Tento velký filmový recyklátor vrací poškozené stopy po domácku pěstované i oficiální kinematografie zpět do oběhu a nabízí je pohledu toho, kdo by o původní, nepoškozené snímky již nejspíš neměl zájem – současného diváka.
The Library of Congress není jediná instituce, jejíž brány má Morrison otevřeny. Představuji si, že ředitele a ředitelky filmových archivů napříč severoamerickým kontinentem, s nimiž udržuje Morrison přátelské vztahy, ke spolupráci vábí nejen jeho pověst významného umělce, ale společná záliba v objevování hluboko zapadlého materiálu a láska v třídění a katalogizaci. Krabici neroztříděných vizuálních záznamů ze svých psychedelických experimentů s mentálně postiženými mu ostatně věnoval i autor knihy O muži, který si pletl manželku s kloboukem a dalších bestsellerů Oliver Sacks.
Také ke svému vlastnímu dílu, které v ji.hlavské masterclass představil, přistoupil Morrison systematicky. Základním klíčem k rozdělení desítek filmových projektů, audiovizuálních skladeb, jež ve spolupráci se současnými (nejen) newyorskými skladateli a hudebníky zkomponoval, mu poskytl druh a četnost zdrojové matérie. Postupoval od filmů, které svůj význam odvozují od původních snímků, k těm, jež originální významy archivního materiálu překrývají vlastní, Morrisonovou vizí.
Začal u filmů, které si vystačí se syntaktickými změnami jedné scény z původního snímku – jejím cyklením, odlišnou rytmizací, zrcadlením, překlápěním –, jako je například Outerborough (27. 10., 23:30, DIOD). Pokračoval snímky, které do původní významové struktury materiálu zakomponují jakožto dalšího z aktérů čas, jako jsou například Morrisonova nejznámější Decasia (29. 10., 18:00, DIOD) či fascinující Volání světla (28. 10., 14:00, DIOD). A skončil u těch, jež skládá ze záběrů, které hledá napříč jednou sbírkou či celým archivem, vytrhává a slepuje v nový celek.Taková je například Trilogie velké vody (28. 10., 14:00, DIOD) nebo film Za bodem nula: 1914 – 1918 (27. 10., 23:30, DIOD), který Morrison vytvořil na pozvání Kronos Quartetu.
Diváci Morrisonovy masterclass měli na závěr unikátní příležitost vidět ukázku z jeho nejnovějšího snímku – Dawson City: Frozen Time – stopujícího „skandální odhalení“ velkého pohřebiště filmových kotoučů s hollywoodskými velkofilmy konce desátých a začátku dvacátých let pod tunami ledu hřiště kdesi na řece Klondike. Bednami s filmy, které navždy uvízly za polárním kruhem, zpevnil ledovou plochu místního hokejového klubu jeden bankovní úředník. Také recyklace svého druhu.
