Digitalizace a dokument
V pátek 26. října se v Jihlavě v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů uskutečnil diskusní panel na téma Program digitálních televizí a dokumentární film. Po krátkém úvodu, v němž moderátor besedy publicista a pedagog Milan Šmíd krátce osvětlil technické aspekty přechodu ze zemského analogového vysílání na digitální, se dostali ke slovu zástupci pěti českých médií, jichž se digitalizace bezprostředně týká. Byli mezi nimi mimo jiné programový ředitel TV Prima Jan Rubeš nebo Milan Kruml, mediální analytik televize Nova.
Nejdiskutovanější byl samozřejmě problém uplatnění se českého dokumentu na novém poli digitálního vysílání. „Musíme rozdělit televizní dokument a televizní dokument určený pro komerční televizi, která je závislá na prodeji reklamních časů. Autorské dokumentární filmy, které se promítají na jihlavském festivalu, se na nových digitálních stanicích asi neobjeví. Celoplošné pokrytí stojí přibližně osmdesát milionů korun ročně, což je dost pro televizi, která de facto začíná na zelené louce,“ zhodnotil skepticky situaci Jan Potůček, šéfredaktor Digizone.cz a redaktor týdeníku Reflex. Účastníci besedy se shodli na faktu, že autorský dokument bude v televizi i po digitalizaci okrajovým žánrem a že obrazovkám bude nadále v dokumentárním žánru vévodit publicistika. Otázkou spíše bylo, zda se objeví dokumentární stanice na bázi Discovery Channel či Channel 4. Záporné odpovědi nahrává fakt, že tyto dvě stanice už delší dobu vysílají v České republice prostřednictvím kabelové televize. „Stále je však v naší zemi hlad po tom, co je české. Můžu uvést příklad: EuroSport a ČT4 Sport mají přibližně stejné pokrytí, ale rozdíl ve sledovanosti je propastný,“ prozradil Pavel Hanuš z České televize. Z diskusního panelu však vyplynulo jednoznačné stanovisko: pokud by u nás takový kanál v eventuálním případě vznikl, byl by určitě placený.
Konkrétní informace o programech jednotlivých stanic zazněly z pléna diskutujících pouze sporadicky. „Minulý týden jsme zahájili výrobu seriálu Sto a jedna příběhů českých hradů a zámků, který bude stát přibližně čtyřicet miliónů korun. Počítáme samozřejmě i s cizojazyčnými mutacemi cyklu,“ uvedl Jaroslav Berka, jednatel společnosti Česká média s.r.o. a majitel Regionální televizní agentury RTA. Tím vyvstala otázka, zda je možné tuzemský dokumentární film s úspěchem prodat do zahraničí. „Většina českých programů je založena na lokalizaci. Pokud by producenti chtěli prodávat své pořady do zahraniční, museli by razantně změnit způsob výroby,“ řekl Hanuš.
Co tedy digitalizace přinese, popřípadě vezme českému dokumentu? Nejpravděpodobnější prognózu vyslovil producent Pavel Strnad: „Trh s dokumenty se nijak zásadně nezlepší, ale budou jiné obchodní modely a nové distribuční způsoby. A vždycky se najde i způsob, jak financovat autorské dokumenty, protože je to typ pořadu, který určitou část publika zajímá.“