Jak uchopit moře krátkého filmu

Lucie Česálková ve své knize Atomy věčnosti, kterou na podzim roku 2014 vydal Národní filmový archiv, podnikla hlubokou sondu do velmi málo prozkoumané problematiky oblasti krátkometrážních filmů. V rámci filmového univerza stojí tyto „krátké, drobné, dodatkové, ušmudlané či parazitující popelky“¹⁾ pro svou relativní pomíjivost v čase na okraji zájmů jak filmových odborníků, tak veřejnosti. Lucie Česálková se zaměřila na filmovou produkci, která se zcela vymyká stereotypům populárních a zábavných filmů. O co Česálkové při jejím podrobném, hloubkovém výzkumu a badatelských výpravách v moři krátkých filmů jde, zaznívá například v komentáři Karla Beníška ve filmu Jiřího Lehovce Divotvorné oko (1939): „Intrikánů a hvězd bylo před objektivem již celé moře. My Vám zde chceme ukázat něco zvláštního. Něco, čeho jste si ještě nevšimli. Drobná dramata či komedie lidského dne, krásu nejprostších předmětů, moderní pohádku o nejvšednějších věcech. Stačí je předložit divotvornému oku kamery.“ Nutno podotknout, že zdánlivá neatraktivita „drobných dramat“ této produkce v sobě naopak skrývá neuvěřitelné bohatství informací a postřehů, zachycených v nezměrném moři pohyblivých obrazů primárně zasvěcených vědě, výzkumu, vzdělávání, výchově, osvětě, propagaci či agitaci v proměnách doby, ale i experimentování a utváření vizuálních forem filmového výrazu. Jedná se o cenný doklad českého historického, společenského, politického i kulturního vývoje, v mnoha případech podtržený vysokou uměleckou hodnotou.

Lucie Česálková podrobně a dlouhodobě mapovala rozsáhlé archivní fondy původních pramenů různorodé povahy. Poučena, ale zcela odpoutaná od tradicionalistických přístupů míří v knize k zásadnímu utřídění povahy, významu a spletitosti krátkometrážní filmové produkce v proměnách celospolečenských i politických podmínek z období od 30. do 50. let dvacátého století. Přitom usiluje o ukotvení dobového diskurzu této tvorby v kontextu současné filmové teorie a historie. V publikaci autorka shrnuje svůj výzkum vývoje, principů a podmínek české krátkometrážní tvorby s vědeckým, poučným, výchovným, morálním a experimentálním aspektem.  Ve vymezeném období komplexně analyzuje podmínky produkce i širokou síť kontextů a vlivů, na základě kterých může implikovat a definovat různorodost systémových hodnot, interdisciplinární povahu a účelovost krátkého filmu. Důraz je kladen na analytický pohled na proměny podmínek institucionálního zázemí, na jeho formování a ekonomické aspekty, ale i na ovlivňující faktory vzájemných vztahů a přístupů filmařů k zadavatelům filmových zakázek.

Jako nit se celou knihou táhne i pozornost k multimediálním transformacím výrazových a estetických hodnot autorských, tvůrčích a nezávislých projevů. Krátký film v té době totiž figuroval též jako experimentální laboratoř osobitých vizí nových stylových postupů a vyjadřovacích prostředků. Toto hledání nového vidění pohyblivého obrazu výrazně přispělo ke kultivaci vizuální gramotnosti v hybridní směsici žánrů, forem, postupů a přístupů uměleckého, vědeckého i užitkového, např. reklamního a průmyslového diskurzu.

Lucie Česálková se při mapování spektra krátkých filmů pohybuje v mantinelech daných primární účelovostí počátků filmového média, které se formovalo především ve vědeckých, výzkumných, vzdělávacích a výchovných kruzích. Rozšiřuje paletu krátkého filmu uvedením kontextuálních podmínek pro produkci, přičemž definuje záměr a směřování filmařů v různých etapách vývoje společnosti. Popisuje průběžně vznikající a zanikající filmové společnosti, jejich zaměření, firemní politiku a účelové zacílení. Poukazuje ale i na praktické aspekty a působení dokumentačních, informačních, vědeckých, vzdělávacích, osvětových nebo agitačních kontextů v proměnách historického a politického vývoje země. Vymezené pole výzkumu představuje velmi složitou a komplikovanou problematiku filmové historie, kterou se Lucii Česálkové podařilo zasadit do přehledné, srozumitelné a zájem vzbuzující rekonstrukce vztahů a vazeb produkce nevýdělečné sféry krátkého filmu. Výsledný tvar představuje důležitý důkazní, poučný, ale i zábavný a inspirující materiál o recyklaci paměti, poznání, výchovy, manipulace i vizuálního vnímání pro třikrát jiný národ – od první republiky přes protektorát až po poúnorový režim.

Knihu Lucie Česálkové Atomy věčnosti považuji za publikační počin nejen v oblasti filmové historie a teorie. Kniha je nabitá důležitými kontexty, postřehy, ale i podněty pro mnoho dalších badatelských výletů do krajiny nekomerční filmové produkce. Za cennou přidanou hodnotu považuji i příjemné osvěžení četby prostřednictvím vybraných filmových ukázek k problematice knihy, zpřístupněných na webovém portálu Národního filmového archivu.

Poznámky

1) Lucie Česálková, Atomy věčnosti, s. 13.