Každý máme svou Galinu
Myšlenka na vydání vybraných textů docentky Galiny Kopaněvy (1931–2012) spadá do poloviny 90. let, kdy v edici Národního filmového archivu nazvané Knihovna Iluminace začaly vycházet výbory filmových publicistů (Jan Lukeš, Jiří Cieslar, Marie Mravcová). Kopaněva byla tehdy odpovědným redaktorem požádána o spolupráci na dalším svazku. Pamatuji si, že se na nás – studenty pražské filmové vědy, kteří jsme navštěvovali její přednášky – obrátila s prosbou o pomoc, jež spočívala v xeroxování jejích článků z časopisu Film a doba. Ty chtěla postoupit redaktorovi NFA, aby si z nich sám udělal výběr. K onomu předání však nedošlo (důvod se už nedozvíme), xeroxy jsem našel v její odborné pozůstalosti, která mi byla jejími dědici svěřena ke zpracování.
Když Galina Kopaněva zemřela, věnoval jí bývalý kolega z redakce Filmu a doby nekrolog, který nazval „Legenda Galina“. Nepřímo tím upozornil na jednu podstatnou věc. Kopaněva nebyla jen autorkou mnoha výstižných filmových kritik, důkladných časopiseckých rozhovorů, obsažných lektorských úvodů, pečlivě připravených univerzitních přednášek a festivalových sekcí. Byla především osobností, u níž člověk cítil silný životní příběh, provázený i jistými paradoxy. Díky rodičům pocházela z ruské porevoluční emigrace, narodila se však ve středočeském Kolíně. Po válce vstoupila do komunistické strany, ale nepatřila k jejím prominentům. K půvabu a eleganci vzdělané a výjimečné Kopaněvy byl lhostejný málokterý muž, přesto si nevzpomínám na jakoukoli zmínku o partnerovi, s nímž by prožila ve svém dejvickém bytečku dlouhodobý vztah.
Galina Kopaněva naplnila svůj život především prací, k níž přistupovala s velkou zodpovědností a s vysokými nároky na sebe samu i na ostatní. Po padesáti letech své kariéry za sebou zanechala – odhadem – dva tisíce textů různých žánrů, jejichž výběr bude v připravované publikaci roztříděn do oddílů na základě geografického klíče: kinematografie česká a slovenská, sovětská a ruská, východoevropská a západoevropská (vzhledem k zájmu autorky především italská). Následovat budou rozhovory s českými, slovenskými a zahraničními tvůrci.
Galina Kopaněva a výtvarník Anatolij Ključinskij na Semináři ruských filmů ve Veselí nad Moravou roku 2000, foto: Lenka Fojtíková
Texty doplní obsáhlá bibliografie, na jejímž sestavování spolupracuji se dvěma zkušenými kolegy z NFA Milošem Fikejzem a Soňou Weigertovou. V éře internetu a online katalogů lze předpokládat, že seznam publikačních výstupů každého autora vznikne během několika sezení u počítače. Tímto způsobem však nepostupujeme. Trpělivě, stránku po stránce listujeme odbornými a populárními periodiky i denním tiskem, k němuž nás navádějí strojopisné „průklepáky“ z pozůstalosti Kopaněvy a také její osobní záznamy, v nichž po určité období shrnovala svou celoroční publikační činnost. Také díky tomu jsme zjistili, že texty podepisovala nejen svým občanským jménem, ale též pseudonymy K. Panová, Božena Vaculíková a pravděpodobně i Ivan Kolín.
Výběr textů, tvořících jádro celé publikace, je především mým úkolem. Volím v něm články, které výrazněji obohatily československou filmovou publicistiku a jsou sdělné i pro dnešního čtenáře, jenž by měl na jejich základě pochopit, v čem byla Kopaněva, formující u nás po několik desetiletí kritické myšlení o filmu a do jisté míry i filmologický obor, výjimečná. Omezený rozsah svazku, u kterého předpokládám maximálně 550 stran, nedovolí pojednat některou z kinematografií podrobněji (k tomu by byla potřeba samostatné edice, na niž snad někdy rovněž dojde), proto vznikne svého druhu první „the best of“ Galina Kopaněva. I přes snahu o co největší odstup ve výběru textů se přirozeně nevyhnu subjektivnímu náhledu na autorčino dílo, o němž se zmíním i v doslovu knihy. Je tedy možné, že čtenáři některý ze svých oblíbených a podle nich zásadních textů Kopaněvy v publikaci nenajdou, ale to už je riziko každého počínání založeného na nemilosrdné selekci.
Kniha s pracovním názvem Výzvy ke spolupřemýšlení. Filmové kritiky, studie, rozhovory vyjde v roce 2017 v nakladatelství Národního filmového archivu.
