Sport
Česká dokumentární tvorba bude i na letošním ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě zastoupena snímky, které se vyznačují velkou šířkou témat i přístupů ke svému zpracování. Jaké snímky tedy budou moci diváci v tradiční sekci Česká radost vidět?
Ivo Bystřičan1 zachycuje ve snímku Dál nic nedostavěnou dálnici D8 jako zosobnění stavu současné demokracie a společnosti. V převlečení za obří cigaretu pátrá Bystřičan v dalším snímku Mých posledních 150 000 cigaret po významu kouření pro stát. Problematikou současného Česka se zabývají i celovečerní verze snímků Svoboda pro Smetanu a Život a smrt v Tanvaldu autorské dvojice Víta Klusáka2 a Filipa Remundy3. Vít Janeček4 se v Léčbě dějin soustředil na čtyři nositele Ceny Františka Kriegla. Pavel Štingl5 pátrá po fenoménu eugeniky a vylepšování společnosti v Eugéniích. Přechodem mezi společenskou či politickou reflexí a osobní rovinou je snímek Rodina, v němž Apolena Rychlíková6 kolážovitě zachycuje proces vlastního politického sebeuvědomování a konflikt s otcem. Nadsazenou interpretací teorie o krizi a pádu společnosti je Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se Andriana Abramjana. Petr Hátle7 se v osobité fúzi hraného a dokumentárního filmu Velká noc zabývá osudy několika lidí na okraji společnosti. Naopak masový fenomén dívčí skupiny 5Angels mapuje Bohdan Bláhovec8 ve snímku Show! Společenských fenoménů se dotýkají i projekty světově uznávané umělkyně Kateřiny Šedé9. Její umělecké aktivity ve filmu Kateřina Šedá: Jak se dělámýtus zachycuje Jan Gogola ml.10 Experimentálněji zpracované DK Báry Kopecké11 se naopak věnuje tématu velmi intimnímu: úmrtí manžela, radikálního architekta Davida Kopeckého. Radikálně pojal svůj snímek také Vladimír Turner12 ve White-Black Film odehrávajícím se v prostředí aboridžinské komunity v Austrálii. Mimo republiku se pohyboval i Radim Špaček13 v portrétu Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu Incoming.
|
|
|
foto: fdb.cz |
Ivo Bystřičan je český dokumentarista, vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě a je studentem Katedry dokumentární tvorby FAMU. Působil jako šéfredaktor Nového prostoru a videoreportér Respektu. Ivo Bystřičan uvede na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava dva snímky ve světové premiéře: Mých posledních 150 000 cigaret a Dál nic. |
|
foto: reporti.net |
Vít Klusák. producent, kameraman, scénárista a režisér, rodák z Prahy, vystudoval u prof. Velkoborského fotografii na SPŠ grafické. V letech 1997 až 1998 byl ústředním fotografem Taneční sezóny. V říjnu 2002 spolupořádal demonstraci s rozsáhlým kulturním programem proti výstavbě mimoúrovňové křižovatky na Letenské pláni v Praze. |
|
foto: newyorkcool.com |
Filip Remunda své první filmy natáčel 8mm kamerou na cestě do Indie a Íránu. Fascinován amatérským filmem začal roku 1997 studovat na Katedře dokumentární tvorby FAMU. Již během studia natočil několik tématicky rozmanitých filmů. V průběhu studia byl na stáži v Sam Spiegel Film and Television School Jerusalem a na Zellig Film School Bolzano. Je spoluzakladatelem Institutu dokumentárního filmu, který pomáhá prosazení českého filmu v zahraničí. |
|
foto: novinky.cz |
Vít Janeček je dokumentarista, esejista a vysokoškolský učitel. Absolvent filmové vědy na FF UK a dokumentární tvorby na FAMU. V 90. letech pracoval jako dramaturg filmových projektů Experimentálního prostoru ROXY, divadla Archa a jako kurátor historických restrospektiv na několika ročnících MFF Karlovy Vary. Dlouhodobě se zabývá filmovou historií a teorií, dokumentárním filmem a interdisciplinárními vztahy mezi uměleckými obory a obory poznání. Spoluzaložil Centrum audiovizuálních studií FAMU, které vedl první čtyři roky, od roku 2012 vede anglickou sekci FAMU - FAMU International. Koordinuje také vzdělávací projekt FAMU v Barmě. |
|
foto: fdb.cz |
Pavel Štingl zahájil roku1990 dlouhou sérii velkých politických dokumentů ze zemí bývalého socialistického bloku, které byly oceněny na mnoha festivalech Japan Prix za film Země bez hrobů, Prix Italia za film Pozdrav ze země, kde včera znamenalo zítra a další). Natáčel v Rumunsku, Albánii, v různých místech bývalého Sovětského svazu, v Kosovu, Náhorním Karabachu, Číně, Jižní Africe, Izraeli na mnoha dalších místech politických konfliktů. |
|
foto: rozhlas.cz |
Apolena Rychlíková je filmová režisérka a aktivistka . V současnosti studuje dokument na FAMU, kde také zasedá v akademickém senátu. Je členkou Studentské komory Rady vysokých škol. Během svého studia vytvořila několik oceňovaných filmů, mezi ty nejznámější patří třeba dokument o bývalém hradním kancléři Petru Hájkovi. Bakalářské studium absolvovala snímkem z prostředí společenských nepokojů Padá vláda, něco si přej. Nyní ve spolupráci svých spolužáků připravuje cyklus Expremiéři. Jedná se portréty předsedů vlád od roku 1989. |
|
foto: csfd.cz |
Petr Hátle studoval filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je studentem katedry dokumentárního filmu FAMU. |
|
foto: lidovky.cz |
Mimo svou filmovou tvorbu patří Bohdan Bláhovec k průkopníkům performativní disciplíny Poetry Slam v ČR. Je několikanásobným vítězem oblastních i národních kol. Často vystupuje i v zemích po celé Evropě a v roce 2007 jediným českým delegátem na Mezinárodním literárním festivalu v Berlíně. V současné době připravuje svůj absolventský film a věnuje se pořádání Poetry Slam workshopů pro lidi ze sociálně znevýhodněných prostředí. |
|
foto: ceskenoviny.cz |
Kateřina Šedá je česká výtvarnice zabývající se především konceptuálním uměním. Roku 2005 obdržela Cenu Jindřicha Chalupeckého za projekt Je to jedno. V roce 2005 ukončila studia AVU Praha. Zaměřuje se na sociálně laděné happeningy a experimenty mající za cíl, vyvést zúčasněné ze zažitých stereotypů nebo ze sociální izolace. Většina projektů se týká buď autorčiny vlastní rodiny nebo jejího bydliště v Líšni.V roce 2011 poskytla Kateřině Šedé prostor pro samostatnou výstavu londýnská galerie Tate Modern. |
|
foto: mkuh.cz |
Jan Gogola ml. absolvent žurnalistiky na UK a Katedry dokumentární tvorby pražské FAMU působí jako režisér, scenárista, dramaturg, publicista a pedagog FAMU. Bývalý dramaturg České televize, pedagog JAMU a lektor IDF. Jeho filmy byly oceněny na tuzemských i zahraničních festivalech (Jihlava, Krakov, Lipsko, Syracuse...). Jako dramaturg se podílel na desítkách snímků svých kolegů ověnčených množstvím prestižních cen. |
|
foto: ahaonline.cz |
Bára Kopecká, režisérka, dramaturgyně, scenáristka, střihačka, publicistka a filmová pedagožka, absolvovala katedru střihové skladby na FAMU. Vyučuje na katedře FAMU International. Od počátku 90. let spolupracuje s řadou českých i zahraničních filmových produkcí a televizí. |
|
foto: freeride.cz |
Vladimír Turner vystudoval audiovizuální studia na pražské FAMU. Absolvoval roční stáž na Universidad del Cine v Buenos Aires a v roce 2009/2010 roční stáž v ateliéru Intermediální konfrontace na VŠUP. S jeho tvorbou se lze setkat na individuálních i skupinových výstavách a jeho krátké filmy a videa se pravidelně umisťují na předních místech soutěží. |
|
foto: cs.wikipedia.org |
Radim Špaček stipendium německé nadace DAAD na půlroční pobyt v Berlíně, kde vznikl scénář dosud nerealizovaného hraného celovečerního filmu Dobré úmysly. Režijně se pak podílel na dokumentárním filmu ZPRÁVA O STAVU SVĚTA (2001) natáčeného během zasedání MMF v září 2000 v Praze. Pro ČT režíroval magazín o současném výtvarném umění Artóza, multikulturní magazín Velký vůz a pořad věnovaný alternativní hudbě ”60”. V období tzv.televizní krize o ní natočil s kameramanem Davidem Čálkem dokument BEZESNÉ NOCI (2004). |
