Sport

Ivo Bystřičan zachycuje ve snímku Dál nic nedostavěnou dálnici D8 jako zosobnění stavu současné demokracie a společnosti. V převlečení za obří cigaretu pátrá Bystřičan v dalším snímku Mých posledních 150 000 cigaret po významu kouření pro stát. Problematikou současného Česka se zabývají i celovečerní verze snímků Svoboda pro Smetanu a Život a smrt v Tanvaldu autorské dvojice Víta Klusáka a Filipa Remundy. Vít Janeček se v Léčbě dějin soustředil na čtyři nositele Ceny Františka Kriegla. Pavel Štingl pátrá po fenoménu eugeniky a vylepšování společnosti v Eugéniích. Přechodem mezi společenskou či politickou reflexí a osobní rovinou je snímek Rodina, v němž Apolena Rychlíková kolážovitě zachycuje proces vlastního politického sebeuvědomování a konflikt s otcem. Nadsazenou interpretací teorie o krizi a pádu společnosti je Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se Andrana Abramjana. Petr Hátle se v osobité fúzi hraného a dokumentárního filmu Velká noc zabývá osudy několika lidí na okraji společnosti. Naopak masový fenomén dívčí skupiny 5Angels mapuje Bohdan Bláhovec ve snímku Show! Společenských fenoménů se dotýkají i projekty světově uznávané umělkyně Kateřiny Šedé. Její umělecké aktivity ve filmu Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus zachycuje Jan Gogola ml. Experimentálněji zpracované DK Báry Kopecké se naopak věnuje tématu velmi intimnímu: úmrtí manžela, radikálního architekta Davida Kopeckého. Radikálně pojal svůj snímek také Vladimír Turner ve White-Black Film odehrávajícím se v prostředí aboridžinské komunity v Austrálii. Mimo republiku se pohyboval i Radim Špaček v portrétu Provinčního rekonstrukčního týmu v Afghánistánu Incoming.

 

Dál nic (r. Ivo Bystřičan)

Aktivismus, pozorovatelská optika i situační dokument nenápadně přešlapují kolem nekonečně se protahující stavby dálnice D8. Místní obyvatelé, brněnský aktivista i šéf stavařů narušují klišé současných dokumentů – mimo jiné o tom, komu je třeba fandit.

Život a smrt v Tanvaldu (režisérská verze, r. Vít Klusák, Filip Remunda)

Dokumentární detektivka, ve které se autoři vydávají po stopách české xenofobie. O
silvestrovské noci roku 2012 zastřelil, údajně v sebeobraně, tanvaldský senior mladého Roma. Vít Klusák a Filip Remunda začali natáčet pár dnů po této nešťastné střelbě.

Léčba dějin (r. Vít Janeček)

Jezuita, anarchista, lékařka a bankovní expert projevili občanskou odvahu do té míry, že se stali nositeli Ceny jednoho z nejodvážnějších mužů československé politiky 20. století — Františka Kriegela. Přemýšlení o lidských právech a dědictví myšlenek z nečekaných úhlů a spojení.

Eugéniové (r. Pavel Štingl)

Dějiny jedné ideje se zrůdnými důsledky, dějiny eugenismu jako snahy o genetické potlačení nežádoucích lidských vlastností. Archivní záběry se prolínají s animacemi a komentář nás vlídným hlasem provádí cestou od počáteční myšlenky pěstování „lepší lidské rasy“ až do plynových komor.

Rodina (r. Apolena Rychlíková)

Tento film je osobním deníkem autorky, která mapuje politické klima ve své rodině, ale zároveň zkoumá hranici mezi soukromým a veřejným prostorem v době internetu. Jde o generační zpověď, obraz zmatené doby a důkaz nepochopení se mezi pravicí a levicí.

Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se (r. Andran Abramjan)

Andran Abramjan polemizuje s civilizací pomocí drobných příkladů z české společnosti. Snaží se poukázat na to, že jsme společnost přebytku, a to prostřednictvím prostých her na dětském hřišti. Komentář k hroutící se civilizaci ve čtyřech dějstvích.

Velká noc (r. Petr Hátle)

Jeden rok se pohyboval Petr Hátle v pražských nočních ulicích a natáčel tento film. Sleduje prostitutky, prodavačky, pokladní i skladníky, stejně jako všelijaké postavy bloudící po non stop barech, diskotékách a zatuchlých bytech. Subkultura lidí, kteří v noci žijí a ve dne spí, je charakteristická nespokojeností s vlastním životem a nenaplněnými touhami.

Show! (r. Bohdan Bláhovec)

Překvapivě intimní portrét podnikatelského snu s obludnými konturami. Dívčí kapela 5Angels ušla za pět let pod vedením otce jedné ze zpěvaček cestu až k branám popové slávy. Není však dlážděna jen céčky Michala Davida, ale i umanutostí muže, který ztrácí pojem o tom, kde končí role manažera a kde začíná ta rodičovská.

Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus (r. Jan Gogola ml.)

Sbližovat lidi pomocí toho, co je rozděluje. Tak popisuje světoznámá česká umělkyně Kateřina Šedá své dva projekty, které mají změnit životy lidí. Bedřichovice přesunula na jeden den do londýnských ulic, v Líšni vytvořila nový mýtus díky soutěži Líšeňský profil.

DK (r. Bára Kopecká)

Celovečerní dokument o životě a smrti radikálního architekta Davida Kopeckého je krajně osobní výpovědí jeho ženy Báry Kopecké, která film poskládala především z mnoha domá¬cích videí, ale také z rozhovorů s přáteli a členy rodiny.

White-Black Film (r. Vladimír Turner)

Jakým způsobem se vyrovnávají černí lidé s nelehkým životem v majoritně bílé společnosti? Aboridžinská komunita žijící na severu Austrálie se například uchýlila k výtvarnému umění, které jim jednak umožňuje vyrovnávat se s hořkou realitou, ale také zaznamenávat své dějiny.

Incoming (r. Radim Špaček)

Radim Špaček zachytil práci civilní části Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v Afghánistánu. V této dynamické podívané se střídá přemítání nad zemí zmítanou třicetiletým konfliktem s akcí, která přichází, když se z reproduktorů ozve poplašný signál a hlášení: Incoming...