Sport

Jaké dokumenty se právě natáčejí ve střední a východní Evropě? Již posedmé se v rámci karlovarského festivalu na panelu Docu Talents from the East představilo devět z těch nejzajímavějších projektů. Například ve snímku Pohřebák se srbský režisér Dragan Nikolić vydává po stopách pohřebních vozů převážejících mrtvá těla dělníků zesnulých v zahraničí – emigrantský sen o návratu tak v rytmu balkánské dechovky dostává nečekaně metafyzický rozměr. Režisérka Helena Třeštíková vytváří v časosběrném filmu Rodinné deníky kroniku jedné obyčejné rodiny, kterou sleduje po čtyři desetiletí. Slovenský dokumentarista Jaro Vojtek ve snímku Cikáni jdou do voleb s humorem a energií sobě vlastními sleduje volební kampaň romského aktivisty a jeho šance uspět se svým týmem v „bílé“ společnosti. A Bartek Konopka, polský mystifikátor a autor filmu nominovaného na Oscara Králík po berlínsku, rozkrývá neznámý příběh haitského kněze voodoo, který navštívil Polskou lidovou republiku v roce 1980 a rozhodl se změnit běh polských dějin – vymýtit démona, který ovládal generála Jaruzelského.

„Zvláštní. Všichni protagonisté mi přišli, že jsou na tom lépe než já, a přitom jsem je chvílema litoval,“ komentuje na serveru CSFD.cz Slarque dokumentární film Jany Počtové Generace singles, který od července uvádějí česká kina. Matty pak dodává, že mu „názory sociologů nebo psychologů chybí a stanoviska oslovených samotářů, jakkoli srozumitelně formulovaná a bez nadbytečných emocí podaná, je nahradit nedovedou. Bez širšího kontextu jde vlastně jen o výpovědi několika inteligentních osob, s nimiž se buď ztotožníte, nebo je odmítnete, na základě vašeho aktuálního stavu. Čili v zásadě o singles podle singles a pro singles.“ Naopak Edeltruda ocenila snímek pěti hvězdičkami a nadšeným komentářem: „Nejsem v tom sama, to je dobré zjištění. :-) Žádná velká legrace to (film ani být singl) není.“

Na konci srpna proběhlo již po osmé v Jihlavě a po čtvrté v Praze Živé kino. Jde o sérii projekcí dokumentárních filmů ve veřejném prostoru, často i za účasti jejich tvůrců, kteří po projekcích diskutují s diváky. A tak se například úspěšný snímek režisérky Eriky Hníkové Nesvatbov, v němž je ústřední postavou starosta malé slovenské obce, promítal v zaplněné pracovně jihlavského primátora. „Asi bych chtěla být starostkou,“ odpověděla překvapená režisérka na otázku z publika, proč se právě starostové tak často objevují v jejích filmech.