Sport
Přes 270 snímků, nejvíce ve čtrnáctileté historii, nabízí program 14. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Jen výčet jejich názvů vydá na několik tiskových stran. Myslíte, že by byl nudný? Kdepak, filmové tituly jsou tak pozoruhodné, že z nich lze sestavit i – v tomto případě pokleslou – báseň, inspirovanou dokumenty z hlavní festivalové soutěžní sekce:
Opus Bonum
Neskutečný les
Zádumčivost a divočina
Přísaha
Nájemný vrah – Pokoj 164
Střílení na slona
Krvavé lekce
Touha po světle
Výstup na nebe
Bůh tohle neříká
Sestavte svou báseň složenou z názvů jihlavských filmů. Jejich přehled najdete na www.dokument-festival.cz.
V porotách jihlavského festivalu záměrně v duchu otevřenosti dokumentárních filmů vedle režisérů či filmových kritiků každoročně zasedají reprezentativní osobnosti české společnosti, letos mimo jiné legenda české filmové kritiky Galina Kopaněva, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal, kanadský filmař Mike Hoolboom, chartista a zakladatel Spolku Šalamoun John Bok, slovenská fotografka Lucia Nimcová nebo filmový experimentátor a průvodčí nočních transevropských vlaků Martin Ježek, jeho osudová žena Hedvika a desetiletý syn Mikoláš.
Průhlednými bytostmi, jejichž filmovou retrospektivu v Jihlavě uvidíte, jsou bolivijský režisér Jorge Ruiz, japonský experimentátor Ichiro Seuoka a maďarský filmař András Szirtés. Zatímco restaurovanou filmovou kopii Ruizova nejslavnějšího filmu Vrať se, Sebastiano zapůjčila Americká filmová akademie a projekci uvede Ruizův syn, Szirtés své filmy natáčí na nejrůznější typy filmových kamer – od těch lumierovských na kliku po digitální, filmové kopie sám vyvolává i schraňuje ve svém budapešťském ateliéru. Jeho filmové dílo reprezentuje filmovou vášeň, technologické proměny kinematografie i osobní příběh východoevropského emigranta, který před komunismem odešel do New Yorku, aby zde v dialogu s Jonasem Mekasem natáčel své osmičkové deníkové filmy.
Témata denacifikace Rumunska, z různých perspektiv nahlížená východoevropská totalitní minulost i kapitalistická přítomnost, emancipace slovenských Romů, portréty mladých indických boxerů toužících po zlatých medailích z londýnské olympiády i zamyšlení nad každodenními banalitami, které poukazují na to temné v nás – to vše zkoumají připravované filmy z východoevropského regionu, které již po desáté představí East European Forum, největší setkání středo- a východoevropských dokumentárních tvůrců s předními evropskými a severoamerickými televizními producenty, distributory, nákupčími a zástupci filmových fondů. Příležitostí, jak vyřešit tradiční festivalové trauma permanentního unikání filmů, je pro filmové profesionály určený trh East Silver, který je zaměřen na kinematografie zemí střední a východní Evropy, ale nabízí ve zdigitalizované podobě i festivalový program. East Silver v průběhu roku reprezentuje vybrané dokumenty z východoevropského regionu na téměř dvou desítkách světových festivalů, širokou škálu nejnovějších filmů pak představí přímo v Jihlavě. Od roku 2009 uděluje ceny na podporu distribuce s názvem Stříbrné oko neboli Silver Eye.
„Být lampou, toužil bych svítit i jinam, než mi určil inženýr,“ říká výtvarník Viktor Karlík, autor festivalových cen, které jsou nápadně podobné pouličním lampám. Šest se jich i letos udělí na slavnostním zakončení festivalu 30. října, které bude letos od 20 hodin přenášet Česká televize.