Sport

Zemřel Richard Leacock. Režisér, který začínal jako kameraman u Roberta Flahertyho, autora prvních dokumentárních filmů vůbec. I při vlastním natáčení zůstával tím, kdo určuje, co divák vidí. Jeho filmový objektiv sledoval Johna F. Kennedyho, Igora Stravinského či Marcela Duchampa. V šedesátých letech byl vůdčí postavou Direct cinema, hnutí, které usilovalo o bezprostřednost a autenticitu v kinematografii. V devadesátých letech ze stejných důvodů uvítal i nástup digitálních kamer a navzdory tehdejšímu naladění režisérů napříč generacemi zarputile prosazoval jejich používání. „Nyní může film natočit každý. Už nepůjde o to, zda má režisér na natáčení peníze, ale zda má co říct. Podobně jako v literatuře. Tužku má každý, záleží jen na tom, co s ní dokáže napsat,“ pronesl v roce 2000 na jihlavském festivalu, kde osobně převzal Cenu za přínos světové kinematografii. Kromě Jihlavy navštívil ve stejném roce i karlovarský festival, kde zasedl v porotě, a o pár let později i festival Jeden svět.

Dokumentarista Martin Vadas se v roce 2007 stal signatářem kontroverzního manifestu D.O.S.T. Kromě některých politiků ODS ho podepsali také lidé ze stran Právo a spravedlnost a sdružení Vlastenecká fronta, které Bezpečnostní informační služba zařadila ve výroční zprávě za rok 2006 mezi krajně nacionalisticky až xenofobně zaměřené organizace. „Uznávám hodnotu národa a vlasti jako konstitutivní prvek utváření lidské osobnosti a odmítám se rozplynout v tavicím kotlíku vykořeněného kosmopolitismu,“ píše se mimo jiné v textu, který dále podtrhuje: „Uznávám nestejnost a komplementaritu muže a ženy a odmítám shora řízený program bezpohlavní společnosti.“

Z dvaceti filmových kritiků oslovených časopisem Cinepur, kteří měli vybrat pět nejlepších filmů roku 2010, jen šest uvedlo jako jeden ze svých nejsilnějších filmových zážitků i dokumentární film. Třikrát byl zmíněn Vlastní životopis Nikolae Ceauşesca, oceněný loni na MFDF Jihlava Cenou pro nejlepší dokument střední a východní Evropy, dvakrát poslední snímek Jeana-Luca Godarda Socialismus a jednou mexický film Alamar.

V roce 2010 distributoři uvedli do českých kin 21 hraných a 16 dokumentárních českých celovečerních filmů. Českého lva i Cenu kritiků pro nejlepší dokument získal snímek Katka režisérky Heleny Třeštíkové, který patří mezi mezinárodně i divácky nejúspěšnější české filmy minulého roku. „Bída zdejší filmové kritiky je dána neustálým nadbíháním mainstreamu,“ napsal Kamil Fila ve své reflexi Cen české filmové kritiky.