DOK.REVUE

Jediný český časopis o dokumentu

Co je „na obzoru“ české vizuální kultury

Nová kniha

Co je „na obzoru“ české vizuální kultury

28. 6. 2021 / AUTOR: Pavla Rousková

Platforma pro studium vizuální kultury Fresh Eye vydává interaktivní publikaci Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Nový e-book představuje vybrané práce studentů a studentek i čerstvých absolventů a absolventek vizuálně-teoretických či tvůrčích oborů. Jeho editorka Pavla Rousková popisuje, jak projekt vznikal i čeho je příslibem.

Interaktivní publikace Na obzoru. Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře vznikla na základě vysokoškolské výzvy Call for Papers Interactive, vyhlášené v roce 2020 Platformou pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Jejím cílem je představit vybrané práce studentů a čerstvých absolventů vizuálně-teoretických a tvůrčích oborů. Zdarma dostupný online e-book představuje formou ukázek, videoteaserů a myšlenkových map pětici závěrečných teoretických diplomových prací a jeden interdisciplinární projekt, které se zaměřují na nejrůznější aspekty studia obrazů a jejich přesahy do dalších oborů. Jedná se o první e-book, jejž platforma vydává s cílem upozornit na výjimečné práce autorek a autorů, které zachycuje „na obzoru“ odborné či akademické dráhy.

Studentská iniciativa mezi odkazy

Interaktivní publikace vznikla jako projekt k výroční dekádě platformy Fresh Eye, která původně vznikla jako nezávislá studentská iniciativa. Jednou z prvních aktivit platformy byla i Fresh Eye online knihovna textů, která aktuálně probíhající program obohacovala a stále obohacuje o další perspektivy prostřednictvím editorského výběru z online dostupného materiálu. Primárním cílem knihovny, jež dnes čítá přes 180 položek, je upozorňovat na tematicky související a výjimečné diplomové práce, které jinak visí bez povšimnutí na webovém portálu theses.cz v nepřeberné záplavě vznikajících prací. Interaktivní publikace na tuto aktivitu plynule navazuje a princip odkazování posouvá o kus dále a využívá možností, které elektronické publikování nabízí – obsah e-booku se nachází „mezi odkazy“ a funguje jako rozcestník. Princip Na obzoru je jednoduchý – interaktivní publikace odkazuje na online veřejně dostupné práce a u textů, které takto dostupné nejsou, nabízí možnost otevřít je přímo v jejich originální podobě. Výsledný formát nabízí možnost představit téma pomocí rozmanitých nástrojů a má větší dosah v prostoru i v čase.

Soutěž a její hodnocení

Publikace vznikla na základě soutěže, do níž bylo přijato dvacet osm prací rozmanitých formátů, od závěrečných a seminárních teoretických prací přes články, dokumentace výstavních projektů a filmové eseje až po projekty na pomezí společenského experimentu. Porota, složená ze členů platformy, přizvala do svého čela jako předsedkyni mediální teoretičku a odbornici na fanouškovská studia Ivetu Jansovou a spolu s ní vybrala k publikaci pět teoretických prací a projekt mezioborového vzdělávání jako zvláštní ocenění. V soutěži se prosadily tři texty od Kláry Feikusové, Hany Šormové a Františka Válka, originálně pojednávající o filmovém médiu a balancující na hranicích filmové vědy; dále anglicky psaná práce Markéty Hrehorové, kontextualizující spojitosti mezi empatií a pohledem první osoby; článek Barbory Müllerové, představující metodu deep-mappingu na základě realizovaného workshopu, a projekt mezioborové spolupráce Missing Studies, jehož cílem je vytvoření digitální platformy, která studentům umožní vyhledávat přednášky a edukační program napříč vzdělávacími institucemi, a napomůže tak k otevření školských struktur. Interaktivní publikaci rámuje rozhovor o pozici studentů a možnostech pedagogů v současném vysokoškolském systému, jeho proměně, společném dialogu a výzvách hodnocení kritického myšlení. Rozhovor s předsedkyní poroty Ivetou Jansovou vedla zakladatelka a dramaturgyně Fresh Eye Andrea Průchová Hrůzová. Obě teoretičky v něm mimo jiné diskutují o výběru vítězných příspěvků a výzvách, které jejich hodnocení představuje pro porotu.

Výhodou při hodnocení Call for Papers Interactive byla šíře zájmu poroty, neboť každý z hodnotících se zabývá jinou oblastí vizuality (od fotožurnalismu přes videohry po uměleckou teorii), čímž se podařilo obrovskou a amorfní šíři vizuálně-teoretických oborů alespoň částečně pokrýt. Největší výzvou bylo bezpochyby hodnocení vizuálních projektů vedle teoretických diplomových prací, o čemž se mimo jiné rozepisuje Iveta Jansová v uvedeném rozhovoru. Jaká kritéria hodnocení v takovém případě uplatnit? Ke každé práci tvůrčího i teoretického rázu nakonec porota přistupovala individuálně a hodnotila její potenciál ve svém oboru. Vybrané práce jsou sice všechny teoretické (kromě zvláštního ocenění mezioborového projektu), jedná se však spíš o shodu událostí než o příležitost k zobecňující úvaze o nemožnosti tvůrčích projektů obstát vedle monumentálních teoretických diplomek, které je možné posuzovat na základě jasného hodnoticího aparátu a struktury.

Potenciál interaktivních publikací

Vybraní autoři a vybrané autorky byli vyzváni, aby svou práci a její téma uvedli v krátkém videoteaseru, ukotvili v anotaci, vybranou ukázkou nalákali k četbě a problematiku a její řešení zachytili vizuálně prostřednictvím mentální mapy. Odkaz na původní úložiště uzavírá každou autorskou část. Škála vyjádření by měla napomoci přiblížit, jak autoři a autorky o dané problematice uvažují. Videoteaser většina pojala verbálně jako krátkou přednášku, jeho zpracování každopádně představovalo výzvu, neboť nabízelo možnost využít audiovizuální nástroje. Někteří tyto možnosti využili. Takový moment se jeví jako stěžejní, neboť teoretikovi či teoretičce nabízí možnost zpracovat téma tvůrčím způsobem, který může obohatit jejich schopnost formulovat podstatu práce. Podobně se tak děje v myšlenkových mapách. Čtenářsky jsou mapy vstřícné, napomáhají totiž nahlédnout, jak autor práci strukturuje a jak o řešení přemýšlí. Každou sekci uzavírají ukázky, které mají čtenáře motivovat k četbě celých textů, na něž je odkazováno na úplný závěr před přechodem na další autorskou sekci. Ačkoli jsou interaktivní publikace u nás primárně využívány jako prezentační nástroj v komerční sféře, mají potenciál uplatnit se v humanitních (a jiných) vědách, umělecké oblasti či neziskovém sektoru. Čtenář je uživatelem, divákem i návštěvníkem prostoru mezi odkazy. Využít takový formát kreativně představuje výzvu. Na závěr proto patří velký dík Lence Hámošové, která interaktivní publikaci Na obzoru zpracovala graficky a vyřešila technicky. Snad tento hybridní formát nebude jednorázovým experimentem, ale úvodem do edice, jež poukáže na studentské práce z oblasti vizuální kultury a napomůže k jejich zpřístupnění.

Od stejného autora: