Co nejdál
Ukrajinská dokumentaristka Ganna Jaroševič přibližuje svůj připravovaný film As Far As Possible (Co nejdál), který prezentovala na industry eventu East Silver Market, organizovaném Institutem dokumentárního filmu na ji.hlavském festivalu. Dokument je portrétem muže, který se rozhodl opustit civilizaci, odejít na Kavkaz a věnovat se chovu vzácných buvolů indických. „Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě,“ píše filmařka.
Nápad na film As Far As Possible (Co nejdál) se zrodil před čtyřmi lety, když jsem si na Facebooku přečetla post jednoho svého známého o jednom Němci, který žije v ukrajinských horách a zachraňuje před vyhynutím buvola indického. Působilo to na mě velmi exoticky. Především jsem nikdy předtím neslyšela o tom, že by tak velká a divoká zvířata žila na Ukrajině. Zadruhé mě překvapily fotky toho muže, Michela Jacobiho. Myslela jsem si, že jde o někoho staršího a zkušenějšího, ale tomuto muži bylo teprve 33 let, byl oblečený jako kovboj, žil na malé opuštěné farmě a staral se o více než 30 vzácných zvířat. Tehdy to bylo už osm let, co se Michel přestěhoval z Německa na Ukrajinu a opustil tak svůj předešlý život i svou rodinu. Nejprve se z něj stala svým způsobem místní atrakce, ale posléze se s místem i tamní kulturou sžil a dokonce se naučil ukrajinsky. Zaujalo mě to natolik, že jsem se sbalila a vyrazila do Karpat, abych se s Michelem setkala.
Na začátku jsem vyrazila pouze s kameramanem. Natáčeli jsme rok a půl Michelův život ve vesnici. Přijeli jsme vždy po půl roce, abychom s ním strávili týden či dva. Zachytili jsme jeho zvláštní citový vztah k buvolům. Vyrazili jsme také na náročný výlet do hor, to když se Michel rozhodl jít ve stopách staré pastevecké tradice, strávit v divočině celé léto a jen pást zvířata, dojit je a z mléka vyrábět sýr.
Zvolit si svobodu
Příběh nabral nečekaný zvrat, když se Michel vydal na svatbu svého bratra do Hamburgu a… potkal Veru. Láska vše změnila a Michel se odstěhoval zpět do Německa, aby mohl žít se svou novou přítelkyní a jejími dvěma dětmi z předchozího manželství. Obraz se dramaticky změnil. Náš malý filmový štáb cestoval do Německa a snažil se zachytit střet dvou světů – Ukrajiny a Německa. Michelův romantický život v horách v souladu s přírodou nahradil ruch města a kancelářská práce od rána do večera. Nevyzradím pointu filmu, když napíšu, že se Michel zpět v Německu necítil šťastný. Na konci si musel vybrat – buď zůstat v Německu se svou láskou, nebo jít za svým snem a žít „co nejdál“ a zachraňovat ohrožená zvířata na Ukrajině.
Svoboda je první slovo, které mě napadá, když se mě lidé ptají, o čem je můj film. Pro nás, kteří jsme se narodili a vyrostli jsme ve východní Evropě, byla vždy svoboda spojena se západním světem plným snů a možností. Je to zvláštní, ale u Michela to je naopak. Pochází sice z bohaté německé rodiny, ale štěstí našel v odlehlé ukrajinské vesnici. Jak sám prohlásil, v Německu se cítil chycený v pasti, jen jako součást systému. V Německu je jedním z mnoha, ale na Ukrajině dostal jeho život smysl, má poslání a především se cítí svobodný. Svoboda mu umožňuje žít život, po němž touží, a projevit se tak, jak chce, a nebýt za to ostatními souzen.
Během doby, kdy jsem sledovala s kamerou Michelův příběh, se náš filmový štáb povážlivě rozrostl a nyní máme celý tým profesionálů a film je takřka hotový. Povedlo se nám rozjet úspěšnou crowfundingovou kampaň na Ukrajině, abychom zajistili peníze na střih. Nedávno film získal grant na mezinárodní propagaci z Ukrajinského Institutu. Když projekt vznikal, měli jsme příležitost ho představit na několika dokumentárních platformách jako Lisbon Docs, IDFA Academy, Beldocs, Duna DOCK a Docudays UA. Koncem října jsme se účastnili East Silver Marketu, který organizuje Institut dokumentárního filmu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. V listopadu máme tu čest být součástí Docs for Sale na IDFA.
Mám radost, že ačkoliv jde o můj celovečerní debut, podporují ho ostatní ukrajinští umělci. Soundtrack filmu tvoří hudba souboru Panivalkova, hrajícího ukrajinské lidové písně. Ilustrátor Alexandr Grechov nakreslil naše protagonisty Michela a buvoly. A ukrajinská firma vytvořila sadu tematických ponožek, z nichž každá nese název podle jednoho buvola, na podporu charitativní kampaně na záchranu těchto vzácných zvířat.
Naším největším cílem je v této nejisté době dostat film na festivaly, aby ho viděli diváci. Pandemie donutila řadu lidí přehodnotit jejich život a hodnoty a zvážit, jestli honba za úspěšnou kariérou a vysokými výdělky je opravdu tak důležitá. Náš film vypráví o alternativním způsobu pomalého žití v souladu s přírodou a zvířaty a člověka se sebou samým. Zdá se nám, že dnes je toto téma obzvlášť relevantní pro řadu lidí na celém světě.