Festivalová minuta
den páty, Claire Atherton
Dopředu nevím, co hledám. Zjistím to až v průběhu práce.
Reportáž ze střihové masterclass Clair Athertonové
Její střihačská pracovní metoda se plně projevila i při samotném vedení masterclass. Dopředu nemá naplánovaný výsledek a teprve v průběhu práce nalezne směr, kterým se má vydat. Řeč je samozřejmě o Claire Athertonové, dvorní střihačce režisérky Chantal Akermanové, jejíž práci bylo možné na festivalu obdivovat na projekci filmu No Home Movie. Nejen o tomto filmu a o tvůrčí spolupráci s Akermanovou se vedla řeč během více než dvouhodinové lekce, respektive diskuze mezi Claire a publikem.
V sále Edison v kině Dukla se sešlo velké množství filmových profesionálů, kteří mířili svými dotazy čím dál více na konkrétní střihačské problémy a jejich řešení. Claire se snažila především předat zkušenost, že hledat rychlá řešení není u střihu filmu dobrý nápad. Pracuje ráda pomalu a proto když vytvoří základní kostru filmu, už ji příliš nemění. Zároveň se ovšem nedrží nutně scénáře, takže jí nečiní problémy přecházení mezi hranou a dokumentární tvorbou, neboť u té většinou scénáře tak propracované nebývají.
Pár rad pro střihače na závěr?
- Nesnažte se příliš ospravedlňovat každý svůj krok a klást si moc otázek. Zabíjí to kreativitu.
- Stejně tak při prvotním procházení materiálu se nevypatí dělat si příliš mnoho škatulek, do kterých materiál třídíte. Zavíráte si tím potencionální možnosti a svobodu následné práce se střihem.
- Nezapomínejte na důležitost zvuku, sama Claire se jím často nechá i vést.
- Pokud použijete pro scénu hudbu, pak dbejte na to, aby doplňovala chybějící substance filmu, aby raději podporovala dramatičnost scény, než aby tlačila na city.
- Střih není vyhazování nadbytečných záběrů (cutting), ale naopak postupné budování scén a celého filmu (editing).
- Intuice a pocit je při práci důležitější, než dodržování jakýchkoliv pravidel.
