Jak to vidí kritika? 2/2020

Hodnocené filmy druhé hvězdokupy

• Meky
• Země medu (ke zhlédnutí online zde)
• Kovy řeší dějiny (jedna epizoda ke zhlédnutí online zde)
• K2: Vlastní cestou
• Češi jsou výborní houbaři
• Efekt Vašulka (ke zhlédnutí online zde)
• Pro Samu (ke zhlédnutí online zde)
• Můj otec Antonín Kratochvíl (ke zhlédnutí online zde)
• Hovory o nevěře (ke zhlédnutí online zde)
• Ztracený břeh
• Pěkně tučná sebeláska
• Pátrání po Evě

Hodnocené filmy první hvězdokupy (11. 3. 2020)

Profily hlasujících kritiků a kritiček

	Jindřiška Bláhová je filmová kritička týdeníku Respekt, pedagožka a historička na Katedře filmových studií FF UK, specializující se na vztahy mezi Hollywoodem a Evropou, filmovou kulturu v období komunistického režimu a filmové festivaly. Doktorát získala ve Velké Británii na University of East Anglia a na FF UK. Je šéfredaktorkou filmového časopisu Cinepur a předsedkyní Sdružení českých filmových kritiků.
	Lucie Česálková je filmová historička, publicistka, pedagožka a kurátorka. Je šéfredaktorkou akademického časopisu Iluminace, byla redaktorkou Cinepuru a Literárních novin. Do rodičovské dovolené působila na Ústavu filmu a AV kultury FF MU, momentálně pracuje v Národním filmovém archivu a na výzkumných projektech spjatých s dějinami českého nonfikčního a dokumentárního filmu spolupracuje s Národním muzeem a Ústavem soudobých dějin AV ČR. Publikovala řadu studií v domácích i zahraničních časopisech a kolektivních monografiích, samostatně vydala knihu Atomy věčnosti. Český krátký film 30. až 50. let (2014), nejnověji pak s Kateřinou Svatoňovou knihu Diktátor času. (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky (2019). Jako kurátorka se podílela na výstavě Brněnský Devětsil (s Petrem Ingerlem, Moravská galerie 2014) a Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace (s Kateřinou Svatoňovou, Dům umění města Brna 2019).
	Mária Ferenčuhová je slovenská básnířka, překladatelka a filmová teoretička. Jako docentka působila na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislave, kde se věnovala rétorice a poetice dokumentárních filmů. Je autorkou knih Odložený čas. Filmové pramene, historiografia, dokumentárny film a editorkou knih Dokumentárny film v krajinách V4 a Nový slovenský film. Pracuje jako redaktorka měsíčníku Film.sk a překládá z francouzštiny prózu, poezii i odbornou literaturu. Je autorkou čtyř básnických sbírek, za tu nejnovější s názvem Imunita (2016) získala několik ocenění. Samostatné knižní výbory z její poezie vyšly ve Velké Británii, Makedonii a Řecku.
	Petr Fischer je český novinář, scenárista a moderátor. V minulosti zastával pozici šéfredaktora stanice Český rozhlas Vltava, byl vedoucím kulturní rubriky deníku Hospodářských novin a několik let vedl kulturní rubriku České televize. Tam měl i vlastní pořad Konfrontace Petra Fischera. Je spoluautorem scénářů dokumentárních filmů Papírový atentát a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace. Nyní je na volné noze. Je pravidelným blogerem dok.revue.
	Pavel Sladký je filmový kritik a publicista, působící v Českém rozhlase a pravidelně přispívající do časopisů Cinepur či Film a doba. Spolupracuje s řadou filmových festivalů jako moderátor masterclasses a je členem Sdružení české filmové kritiky.
	Tomáš Stejskal je filmový publicista a překladatel, který aktuálně působí jako redaktor kulturní rubriky Hospodářských novin. K filmu se dostal díky oblibě japonských anime a Gillesi Deleuzovi. V roce 2008 začal spolupracovat se serverem Rejže.cz, zaměřeným na kinematografii jihovýchodní Asie, a od té doby publikuje v různých periodicích jako je Cinepur a A2 kulturní čtrnáctideník či internetový deník Aktuálně.cz. Jako dramaturg spoluorganizoval festival Film Sokolov či Fresh Film Fest. Je pravidelným blogerem dok.revue.
	Martin Šrajer je filmový kritik, který pracuje v Národním filmovém archivu jako redaktor portálu Filmový přehled. Zároveň působí jako redaktor čtvrtletníku Film a doba a šéfredaktor webu film/výchova. Svými kritikami přispívá do A2larm a je doktorandem Katedry filmových studií na FF UK v Praze, kde připravuje dizertační práci o prvních ženách českého filmu.
	Antonín Tesař je filmový publicista a redaktor časopisů A2 kulturní čtrnáctideník  a Cinepur. Dále pravidelně přispívá na web ArtZóna České televize a na Radio Wave (rubrika Ektoplasma). Je spoluautorem knihy o japonské popkultuře Planeta Nippon (2017) a své texty publikoval také ve sbornících Made in Japan (2014), Generace Jihlava (2015) a Křičím: „To jsem já“ (2017). Je pravidelným blogerem dok.revue.