Jaký je Ruský standard?

S kategorií Ruský standard přichází dokumentární festival Jeden svět ve chvíli, kdy Českem otřásá kauza operace ruských tajných agentů ve Vrběticích a oba státy si navzájem vyhošťují diplomaty. Situace je vyhrocená a mnozí mají potřebu vyjádřit svůj názor k situaci, nebo aspoň velmi odborně zanalyzovat ruskou zahraniční i vnitropolitickou situaci, přičemž často prezentují obyvatele Ruska jako homogenní skupinu charakterizovanou spíše negativními vlastnostmi.

Programová sekce Ruský standard se snaží o objektivnější pohled na Rusko – škálou témat a příběhů, které přináší, ukazuje Rusko nestereotypním a plastickým způsobem. Filmy ze sekce zobrazují každodenní život Rusů a Rusek z různých koutů této gigantické země, jejich problémy i radosti, které nejsou vzdálené tomu, co prožívají lidé všude ve světě. Chybět ale samozřejmě nebudou ani témata pro Jeden svět zásadní – porušování lidských práv kvůli sexuální orientaci a potírání politické opozice, ale také obdivuhodná zapálenost mladé generace a skupinek aktivních lidí, kteří se snaží o změnu k lepšímu. Myšlenkou této programové sekce bylo zachytit v názvu lehce cynicky použitý „ruský standard“ – množinu příběhů, díky kterým publikum uvidí současné Rusko jako pestrou mozaiku, nikoliv jako obvyklý stereotypní monolit.

K tematicky odlehčenějším filmům patří koprodukční film zkušeného polského režiséra Jerzyho Sladkowského Hořká chuť lásky (Švédsko, Finsko, Polsko, 2020). Tento film diváky vezme na plavbu výletní lodí pojmenované po Maximu Gorkém, které se účastní postarší muži a ženy s cílem najít lásku. Režisérovi se podařilo citlivě a s humorem zachytit jak velmi osobní situace jednotlivých aktérů, tak někdy lehce bizarní momenty z každodenního programu výletní lodi.

Dodat hlas těm, kteří nejsou slyšet

Dalším snímkem z výběru jsou Garážníci (Německo, 2020) od režisérky ruského původu Nataliye Yefimkiny. Režisérka ve filmu pronikla do unikátního světa ruských garáží, které svým majitelům slouží k mnohdy neuvěřitelným účelům. Někteří tu žijí, jiní tu zkoušejí s kapelou nebo uvnitř s přáteli posilují. Společně vytvářejí spletitý systém kutlochů, útočišť před realitou života poblíž polárního kruhu.

Podobně zajímavou sondou do života je Kombinát (Švýcarsko, 2020), který režisér Gabriel Tejedor natočil v ocelářském srdci Ruska na pomezí Evropy a Asie, v Magnitogorsku. Díky pozorovatelskému talentu režiséra máme možnost vidět, jak se žije lidem v těžce průmyslové oblasti, kde vyhlídky do budoucna už nejsou zdaleka tak zářivé, jako byly v dobách největší slávy Sovětského svazu.

Do vnitropolitických vod zamíříme s filmem Alexandry Dalsbaekové My jsme Rusko (Rusko, USA, 2020). Alexeje Navalného zná po jeho letošním zatčení už asi každý – a v tomto filmu poznáme skupinu dobrovolníků, kteří ho podporují a snaží se ohlídat řádný průběh prezidentských voleb. Režisérka je s protagonisty i ve velmi krušných chvilkách, při kterých o to víc vynikne jejich odhodlanost a vůle přispět ke změně režimu.

Stylově intimnější, ale tematicky podobně třaskavý a aktuální je film Němý hlas (Francie, Belgie, 2020), jehož protagonistou je mladý Čečenec Kavaj, který kvůli své sexuální orientaci a konfliktu s bratrem musel utéct do Belgie. Následkem traumatických zážitků přišel o hlas – ten se spolu se statusem uprchlíka snaží v novém domově znovu získat. Film je natočen velmi sugestivně, celou dobu nevidíme Kavajovi do tváře, ale i tak silně vnímáme jeho řeč těla a pocity. Podobně jako on žije i režisér filmu z bezpečnostních důvodů v Evropě pod skrytou identitou.

Posledním dílem skládačky Ruského standardu je Stavební jáma (Rusko, 2020) režiséra Andreje Gryazeva. Film odkazující na stejnojmennou sovětskou novelu Andreje Platonova ze třicátých let tvoří velmi zručně seskládaná kompilace online videí, která jsou v Rusku mnohdy jedinou platformou, kde si lidé mohou postěžovat, zanadávat, upozornit na problémy. Místy úsměvné, hned vzápětí ale mrazivé vzkazy směřují nejčastěji přímo samotnému Vladimiru Vladimiroviči Putinovi. A my se díky nim dozvídáme o neuvěřitelně širokém množství problémů, kterým Rusové čelí. Film je tak nejen výmluvným obrazem současného Ruska, ale reprezentuje také letošní téma festivalu Jeden svět, shrnuté slovem Vypadáváš. Aktéři videí už dávno vypadli ze zájmu ruských politiků a úředníků a internet je pro ně teď jediným místem, kde mohou dát najevo svůj názor.