DOK.REVUE

Jediný český časopis o dokumentu

Literatura. A přece dokumentární!Ženy 60+. Foto Nakladatelství Wo-men

Blog

Literatura. A přece dokumentární!

25. 6. 2020 / AUTOR: Barbora Baronová

Nová blogerka dok.revue Barbora Baronová popisuje aktuální situaci literárního dokumentu u nás – ačkoliv zde máme silnou tvůrčí generaci, nemá už tak silné institucionální zázemí. Tomuto svébytnému druhu literatury se úplně nedaří na akademické půdě, ani v rámci grantové politiky. Proto Baronová se svými kolegy a kolegyněmi nedávno iniciovala vznik Asociace literárního dokumentu a společně sepsali manifest. Jaké mají cíle?

V Česku není úzus specifikovat literaturu slovem dokumentární. Tuto myšlenku filmového dokumentaristy Jana Gogoly mladšího1) z roku 2004 je však smysluplné rozvinout. Kdyby se totiž literární teoretici inspirovali terminologií filmového dokumentu nebo dokumentární fotografie, možná by konečně skončily vleklé diskuze o tom, jaký je vlastně rozdíl mezi non-fiction, literaturou faktu, literaturou populárně naučnou nebo literaturou věcnou. K literárnímu dokumentu by se totiž začalo přistupovat ne jako k žánru, ale jako ke svébytnému druhu.

Český literární dokument sice v posledních letech reprezentuje silná generace tvůrců a tvůrkyň – namátkou Kamila Hladká, Aleš Palán, Pavla Frýdlová, Magdalena Sodomková, Jakub Szántó nebo Judita Matyášová –, přesto mu není věnována dostatečná starostlivost a péče.

V akademickém prostředí je o literární dokument zájem malý nebo dobře skrývaný – pokud nepočítáme ojedinělé konference, jako byla Literatura faktu dnešních dnů – žánry a průniky, pořádaná v roce 2017 Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, ke které Jan Halada uspořádal sborník2). V Česku rovněž chybí teoretická díla, jež by se literárním dokumentem zabývala systematičtěji a do hloubky – odkazovat se dá stále především na publikaci O literatuře faktu3) Radko Pytlíka z roku 1987! Ani v oblasti fundované literární kritiky není situace růžová, což shrnuje publicista Jan Lukavec v textu Česká scéna non-fiction knih: kondice, slabiny, výhledy4) z prosince 2017 na serveru Czechlit.cz.

Co se týče oborové platformy, v Česku sice působí od devadesátých let spolek Klub autorů literatury faktu5), ale svým užším tematickým zaměřením (zejména na historii) příliš nereflektuje to, kam se literární dokument ubírá ve 21. století.

Jessica Serran: <b>Field Guide to the Czech Psyche</b>

Literárnímu dokumentu nepřeje ani grantová politika Ministerstva kultury ČR – je doslova přehlíženou oblastí, která se nevleze posuzovatelům do tabulek, a tvůrci i nakladatelé jsou nuceni různě kličkovat, aby „nepropadli sítem“. Byť v letošním druhém a kvůli koronakrizi mimořádně navýšeném grantovém kole, vypsaném v květnu, se v excelové rozpočtové tabulce objevil termín „literatura faktu“, na systémovější změnu k lepšímu to pro literární dokument zatím nevypadá.

Asociace literárního dokumentu

Jaké je pak samotné postavení autorů a autorek literárního dokumentu u nás? Bídné – podobně tragické jako postavení většiny českých spisovatelů a spisovatelek nebo básníků a básnířek. Tvůrčí psaní se v Česku stále nepokládá za adekvátní profesi – spíš za volnočasovou aktivitu. Asociaci spisovatelů se v poslední době daří otevírat alespoň téma relevantnějšího ohodnocování autorských čtení a přednášek, situace už totiž byla neúnosná. Pokud autor nebo autorka nepatřili do přední linie, kolikrát dostali za svůj výkon zaplacený sotva cesťák.

A proč jsme to dopracovali až do tohoto stavu? Možná kdyby se konečně v českém státním univerzitním školství etabloval obor, oddělení, katedra nebo dokonce celá literární fakulta (!) zahrnující vedle krásné literatury i literární dokument, jak je všude ve světě zvykem, profese píšícího autora nebo autorky by se snad konečně začala brát trochu vážně.

V četných diskuzích s mými kolegy a kolegyněmi – také literárními dokumentaristy a dokumentaristkami, respektive literárně dokumentárními nakladateli a nakladatelkami – vyplynula v posledních měsících potřeba začít se systematicky družit, a to zejména s cílem  pojmenovávat důležitá oborová témata a snažit se prosadit konkrétní změny v rámci oboru.

Právě s podporou řady kolegyň a kolegů jsem v uplynulých týdnech iniciovala vznik Asociace literárního dokumentu (ALDOK). V této chvíli vstupujeme do českého prostoru manifestem, na podzim chceme usilovat o zapsání jako spolek.

Marie Barešová – Tereza Cz Dvořáková (eds.): <b>Generace normalizace. Ztracená naděje českého filmu?</b>

ALDOK se chce profilovat jako dobrovolné sdružení profesionálek a profesionálů (fyzických osob), kteří se systematicky umělecky, obsahově, kriticky, odborně nebo profesně věnují žánru literárního dokumentu, a to především jako autorky a autoři, editorky a editoři, nakladatelky a nakladatelé, žurnalistky a žurnalisté, akademičky a akademici. ALDOK si – podobně jako v současné chvíli Asociace spisovatelů – stanovila jako hlavní parametr své existence kvalitu: jen ta jí totiž umožňuje obor literárního dokumentu smysluplně rozvíjet a naplňovat stanovené cíle.

Asociace literárního dokumentu chce reprezentovat především tvorbu vysoké dokumentární literatury, tedy se vztahuje ke knihám, které vycházejí mimo jiné jako umělecký dokument, literárně-vizuální dokument s převažující literární složkou, vědecký dokument zpracovaný literárně, populárně-naučná literatura, odborná literatura pojatá literárně, kvalitní pamětnická a memoárová literatura, projekt orální historie, deníková literatura, umělecká reportážní literatura, investigativní literatura, umělecký rozhovor, experimentální dokumentární literatura, poetický dokument, literární dokumentární esej, dětská dokumentární literatura, dokumentární komiks a podobně.

Věřím, že vznikající Asociace literárního dokumentu může přinést mnoho dobrého – nejenom pro osoby v tomto oboru zaangažované, ale pro celou českou společnost. Manifest k dnešnímu dni podpořili svým zapojením osobnosti českého literárního dokumentu, jmenovitě nakladatelka a dokumentaristka Michaela Hečková, literární dokumentaristky Pavla Frýdlová, Kamila Hladká a Judita Matyášová, publicista a teoretik Jan Lukavec, nakladatel Josef Platil nebo nakladatelka Anna Štičková. Platforma je otevřená všem kvalitním osobnostem literárního dokumentu v Česku. Pokud máte zájem stát u jejího zrodu, napište prosím na baara@baara.cz a my vás budeme informovat o dalším vývoji.

Manifest

  • Chceme prosazovat literární dokument jako suverénní a svébytný literární druh, který bude mít stejná práva a podmínky k existenci jako ostatní literární druhy.
  • Chceme etablovat literárně-dokumentární profesi jako sebevědomé a respektované povolání zasluhující si pozornost a podporu.
  • Chceme zrovnoprávnit postavení literárních dokumentaristek a dokumentaristů v rámci literatury se statusem profesionálek a profesionálů ostatních literárních druhů a žánrů.
  • Chceme vytvořit relevantní profesní platformu a také navazující seznam odbornic a odborníků, specialistek a specialistů v oboru literárního dokumentu, které budeme jako relevantní osobnosti nominovat do odborných komisí soutěží, ale i rad různých organizací.
  • Chceme podporovat férové odměňování tvůrců v oblasti literárního dokumentu.
  • Chceme prosazovat adekvátní honoráře vztahující se také k doprovodným aktivitám literárních dokumentaristek a dokumentaristů, jako jsou přednášky, čtení nebo workshopy.
  • Chceme podporovat oborovou diskuzi o žánru literárního dokumentu a specifikách literárně-dokumentární praxe.
  • Chceme nastolovat a řešit problematická témata vztahující se k literárnímu dokumentu.
  • Chceme iniciovat debatu o vzniku veřejného univerzitního vzdělávání v oboru literárního dokumentu jakožto paralely k dokumentu filmovému, které tomuto specifickému segmentu literatury zajistí akademický background, prostor pro rozvoj, intelektuální ukotvení, platformu pro oborovou diskuzi, vzdělávání profesionálů i mezinárodní informační a zkušenostní výměnu.
  • Chceme spolupracovat s ostatními oborovými organizacemi v oblasti literatury a dokumentu a vzájemně se podporovat ku prospěchu věci.
  • Chceme spolupracovat s odborníky z praxe i teoretiky oboru, zvláště pak z akademického prostředí, a to i směrem do zahraničí, s cílem kvalitativně posouvat hranice literárního dokumentu.
  • Chceme podporovat kvalitní odbornou literární kritiku v oblasti literárního dokumentu.
  • Chceme prosazovat literárně-dokumentární díla i tvůrce v médiích.
  • Chceme se zasazovat o rozvoj literárního dokumentu, a to zejména v oblasti literární teorie a kritiky.
  • Chceme cíleně podporovat mezioborovou spolupráci, vybízet tvůrkyně a tvůrce k propojování s vědkyněmi a vědci, umělkyněmi a umělci nebo akademickým prostředím.
  • Chceme motivovat tvůrkyně a tvůrce k odvaze překračovat možnosti literárního dokumentu nad očekávání, a to v obsahové, žánrové i formální stránce, a experimentovat i mimo mainstreamovou kulturu.
  • Chceme podněcovat vznik genderově, věkově, kulturně, názorově, tematicky i obsahově pestrých literárně-dokumentárních projektů.
  • Chceme získávat a přerozdělovat podporu na vznik kvalitních literárních dokumentů.
  • Chceme prosazovat změny v grantové politice státu i nadací upozorňováním na relevanci existence literárního dokumentu.
  • Chceme se zasadit o zřízení speciálních stipendií a rezidencí pro oblast literárního dokumentu, respektive proniknout do žádostí stávajících.
  • Chceme budovat dobré jméno literárního dokumentu i ve smyslu atraktivity pro etický fundraising, umožňující autorkám a autorům prostřednictvím udělované podpory ze strany sponzorů a mecenášů realizovat jejich projekty.
  • Chceme navazovat mezinárodní spolupráce s podobně zaměřenými organizacemi, subjekty a osobnostmi literárního dokumentu.
  • Chceme mapovat zahraniční literárně-dokumentární aktivity a udržovat s jejich reprezentanty živý kontakt.
  • Chceme vytvořit profesní cenu v oboru literárního dokumentu a nominovat vznikající projekty do již stávajících literárních soutěží v Česku i v zahraničí.
  • Chceme ve spolupráci s Asociací spisovatelů prosazovat vytvoření Státního fondu na podporu literatury.
  • Chceme pořádat literárně-dokumentární akce a rovněž spolupracovat nebo se podílet na literárních a autorských akcích již etablovaných.
  • Chceme motivovat knihovny v nákupu literárně-dokumentárních knih a v oslovování jejich autorů pro přednášky a besedy.
  • Chceme motivovat knihkupectví k zařazování literárně-dokumentární produkce do jejich nabídek a také k jejich relevantnějšímu řazení do regálů.
  • Chceme přispívat k šíření kvalitních zahraničních literárně-dokumentárních publikací v Česku, a to včetně teoretických.
  • Chceme postupně budovat knihovnu kvalitní literárně-dokumentární produkce.
  • Chceme posilovat vzdělanost v oboru literárního dokumentu.

Poznámky

1) GOGOLA, Jan ml. Dokumentární český film dokumentální. DO: Revue pro dokumentární film. Jihlava? JSAF. 2, 2004, s. 197–204.

2) HALADA, Jan (ed.). Žánry a průniky literatury faktu. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.

3) PYTLÍK, Radko. O literatuře faktu. Praha: Československý spisovatel, 1987.

4) LUKAVEC, Jan. Česká scéna non-fiction knih: kondice, slabiny, výhledy. In Czechlit.cz [online]. 19. 12. 2017 [cit. 18. 6. 2020]. Dostupné z: https://www.czechlit.cz/cz/feature/ceska-scena-non-fiction-knih-kondice-slabiny-vyhledy/.

5) Klub literatury faktu [online]. [cit. 18. 6. 2020]. Dostupné z: www.klubliteraturyfaktu.cz.