Moje romská rodina

Dokumentární film Miri fajta vznikl jako několikaletý záznam snahy mladého romského tvůrce a buditele Robina Strii i jeho týmu o realizaci stejnojmenného romského sitcomu – Miri fajta (romsky Moje rodina).

Robin vyrostl jako nejstarší z osmi dětí v pěstounské rodině Striových, jejíž portrét zaznamenala režisérka Olga Špátová v dokumentární sérii Rodiče napořád (2017). S Robinem jsme navázali užší spolupráci v roce 2015, kdy ztvárnil menší roli v našem krátkém hraném filmu Syn z prostředí romského ghetta. Bylo mu 24 let, pracoval v brněnské neziskové organizaci IQ Roma servis a měl zájem o focení a filmování. To ho spojovalo s jeho nejlepším kamarádem Nikem Budaiem. Oba toužili vytvořit filmové dílo, které by bylo od Romů, o Romech a pro Romy. Pro Robina to bylo zároveň zkoumání vlastní romské identity, jejíž podoba byla poznamenána životem u českých pěstounů. Prvotní nápad, že budou točit u Romů velmi oblíbenou telenovelu, se nakonec změnil na žánr sitcomu.

V létě 2016 jsme tak začali zaznamenávat vznik sitcomu a zároveň Robinův život. Sitcom měl pojednávat o romské rodině a Robinovi se podařilo dát dohromady různorodou skupinu neherců, kteří měli ztvárnit postavy. Následovalo zjištění, že herecké ani režijní dovednosti nelze získat tak snadno. Robin se rozhodl sitcom zrealizovat nejdřív jako divadelní představení, aby měl společně s herci více času se přiblížit profesionálním výkonům.

Scénář se nejdříve snažil napsat sám, ale brzy si uvědomil, že toho není schopen a potřebuje scenáristu. Robin v té době neměl na projekt žádné finanční prostředky a vše se posouvalo kupředu jen pomalu. Situace se zlepšila, když začal pracovat jako vedoucí komunitního centra Drom v brněnské sociálně vyloučené oblasti. To disponovalo nevyužitým sálem, kde mohlo probíhat zkoušení. Robin zároveň za peníze z malého grantu zaplatil scenáristu a lektorku herectví. On i herci celou dobu vše dělali zadarmo a z nadšení. V prosinci 2017 se tak uskutečnila premiéra divadelní inscenace Miri fajta. Během příštího jara následovalo zhruba deset repríz nejen v Brně, ale i v Praze nebo Jihlavě, kde se díky tomu Robinovi podařilo najít biologické rodiče.

Vztahy v romském týmu nebyly vždy ideální, především kvůli značné věkové a sociální nesourodosti. Jednu z postav ztvárnil Robinův mladší bratr David, který se během reprízování odstěhoval do chráněného bydlení v Neratově v Orlických horách. Zásadní moment proměny týmu pak představovalo Robinovo rozhodnutí uspořádat konkurz na herecké obsazení filmové verze. Jedna z původních hereček sama odešla a druhá byla nahrazena.

Robinovi se podařilo získat další peníze z grantů a mohl z nich zaplatit lektory jednotlivých filmových profesí, kteří mu pomohli s realizací sitcomu. A tak se natáčení dvou pilotních dílů Miri fajty uskutečnilo během týdne na počátku září 2018. Premiéra v prosinci téhož roku vzbudila slušný mediální zájem a Robina utvrdila v přesvědčení, že se mu sitcom podaří prodat do některé internetové televize, která bude produkovat následující díly.

Nikdo se mu však celé měsíce neozval. Robin postupně získával pocit, že sitcom není tak kvalitní, jak si původně myslel. Promítal ho romské mládeži na různých klubových akcích a také na festivalu seriálů Serial Killer. Společně se zklamáním z neúspěchu u internetových televizí se u Robina dostavilo také vyhoření ze sociální práce v komunitním centru.

V létě 2019 nastoupil do brněnského Muzea romské kultury jako videodokumentátor. Zase je tak o kus blíž snu živit se jako filmař. S kolegyní Alicou Herákovou po krůčcích realizují romskou online televizi Tuke.TV. Sitcom Miri fajta tak zůstává spíš velkou zkušeností na Robinově dlouhé cestě za jeho sny, než vysněným fenomenálním úspěchem, který by změnil jeho život.

Na pozadí Robinova strastiplné snahy o původní romskou divadelní a filmovou tvorbu jsme se pokusili zachytit také přemítání o tom, co vlastně znamená současná romská identita v České republice a její konkrétní podoby zrcadlící se v osobním portrétu nejen Robina, ale i ostatních členů jeho týmu.