Nejčtenější texty 2024

1. Proč lidem nevěříme, když říkají, že trpí (Martina Pouchlá, nové audio)

Hana i Adam trpí postcovidovým syndromem neboli long-covidem, komplikovanou nemocí bez jednoduché diagnózy nebo spolehlivého léku. Autorka audiodokumentu Permanentní lockdown Martina Pouchlá reflektuje zkušenost nedůvěry, kterou zakouší protagonisté podcastu i lidé z jejího blízkého okolí. 

2. Apolena Rychlíková. Vyprávět příběhy, které se nás dotýkají (Martin Šrajer, rozhovor)

Dokument Apoleny Rychlíkové Hranice Evropy zkoumá, jaká je cena za západní blahobyt. Co bylo na natáčení nejtěžší? Jak se navzájem ovlivňují práce dokumentaristky a novinářky?

3. Rave. Cesta ke svobodě a (ne)rovnosti (Timon Láska, téma)

Od svých počátků spojovala subkultury i hudební žánry, reflektovala politické a společenské problémy. Kdo se za rave kulturou ohlíží v dokumentární tvorbě? A je v rámci hnutí, prezentovaného svobodou a rovností bez ohledu na gender, rasu či původ, možná existence systematické diskriminace žen?

4. Nejlepší dokumentární kniha roku. Jestli mám zemřít, ať je to příběh (Julie Šafová, rozhovor) 

Cenu za nejlepší dokumentární knihu roku získala sbírka zprostředkovávají rodinné příběhy několika Palestinek žijících v Česku a Čechů s kořeny v Palestině. V reakci na utrpení obyvatel Gazy vytvořila skupina autorů a autorek sborník Jestli mám zemřít, ať je to příběh. Rozhovor je se dvěma autory, Yarou Abu Aatayou a Yasarem Abu Ghoshem.

5. Děti U. Jediná možná cesta je projít skrz (kolektiv autorstva, nové divadlo)

Opomíjené téma paliativní péče o nemocné děti stojí ve středu projektu divadelního souboru Tantehorse. Jak probíhá kreativní proces u takto citlivé látky? V kolektivním textu to přibližují autorky a autoři Dětí U a prokládají citáty z přípravných laboratoří, kterých se účastnili lékaři, zdravotníci, duchovní i sociální pracovníci, stejně jako pozůstalí rodiče.

6. Mark Cousins. Kreativita je jako nákaza (Tereza Domínová, rozhovor)

Festival v Karlových Varech vyhrál poprvé v historii dokument. S jeho autorem, irským režisérem Markem Cousinsem, jsme mluvili nejen o oceněném snímku Náhlý záblesk hlubších věcí, ale také o jeho vášnivé cinefilii, filmovém kurátorství, Drahomíře Vihanové, stárnutí, Paradžanově čaji i potřebě divokosti. 

7. Dotýkat se života zespodu. S Klárou Tasovskou o filmu Ještě nejsem, kým chci být (Martin Šrajer, rozhovor)

Skrze deníkové zápisky a koláž tří tisíc snímků prožíváme dvě dekády života fotografky Libuše Jarcovjákové. Spolu s jejím příběhem se před námi otevírají témata genderové identity, rasismu i rozhodnutí nemít děti.

8. Hranice lidskosti, tříd a starostí (Ondřej Pavlík, metarecenze)

Vyvolal nový film Apoleny Rychlíkové Hranice Evropy podobnou diskusi o pracovních podmínkách jako předchozí Hranice práce? A jak se česká filmová kritika ke snímku o vykořisťovaných gastarbeiterech v západní Evropě dokázala vztáhnout? 

9. Alice Koubová. Odolná společnost: mezi bezmocí a tyranií (Petr Fischer, rozhovor)

Je možné žít v krizi, konfliktu a stresu žitelným způsobem? O co se můžeme opřít? A za jakých podmínek lze překonat současné status quo? Kniha Odolná společnost spoluautorek Alice Koubové a Barbory Baronové se dostala do pětice publikací nominovaných na Cenu za nejlepší dokumentární knihu roku. S filozofkou Alicí Koubovou si povídal publicista Petr Fischer.

10. Morální kultura reality televize a „classploatation“ (Irena Reifová, teorie)

Je páteří české reality TV dehumanizace a exploatace? Zírání na chudobu jako na něco exotického, skandálního a vlastně i pikantního posouvá lidi žijící v chudobě do kategorie „těch druhých“, přitahujících pohledy, vyvolávajících údiv a dramaticky se odlišujících od nás, normálních. Text Ireny Reifové, socioložky v oblasti problematiky médií, vyšel původně ve sborníku “Etika v dokumentárním filmu I: Moc a mocenské vztahy”.