Smrt na kutnohorské pláži
Návrh na to, abych natočila film o nálezu prvního českého dinosaura jsem přijala s nadšením. Slovy jednoho z protagonistů filmu: „kdo by nechtěl dělat na dinosaurech!“ Film měl být součástí velké série prirodovedci.cz (později Záhady přírodovědy), která mapovala mimořádné objevy v oblasti astronomie, biologie, chemie, botaniky a dalších přírodních věd. Kromě samotného objevu jsme chtěli také zaznamenat generaci vědců, věnující se dané otázce. Sérii přijala Česká televize do výroby, Přírodovědecká fakulta však z nejasných důvodů z projektu ustoupila. Z filmu o nálezu prvního českého dinosaura se stal solitér.
Natočení dokumentu předcházel unikátní objev amatérského paleontologa a lékaře Michala Moučky z roku 2003. Tehdy si vyšel se svými syny do starého lomu poblíž Kutné Hory hledat zkameněliny. Když už se vraceli domů, uviděli předmět, který vyčníval z pískovcové skály. Domnívali se, že je to kost nějakého velkého zvířete. Proto se za pomoci kovových nástrojů, nalezených na blízké skládce, snažili předmět dostat ven. Doma ho pak vyčistili zubním kartáčkem. Uplynulo několik dalších měsíců, než se internista kutnohorské nemocnice rozhodl odnést nález do Paleontologického ústavu Přírodovědecké fakulty UK. Když se tak stalo, paleontologové doslova užasli. Podle svědků profesor Oldřich Fejfar, legenda české paleontologie, tehdy prohlásil: „Tak pánové, tohle je dinosaurus!“. Na takový objev přitom čekali generace českých paleontologů.
Stejně začíná i náš film. Navštívili jsem místo nálezu, a pak se společně s vědci snažili přijít na to, jak dinosaurus vypadal, jak byl starý, jak žil a jak zemřel. Natáčení se tak stalo velkým dobrodružstvím, kdy jsme postupně s kamerou navštěvovali jednotlivá pracoviště a depozitáře a krok po kroku se tak dostávali blíže k obrazu našeho pravěkého tvora. Velký důraz jsme kladli na demonstrování výzkumných metod a na vysvětlující komentář. Postupně jsme se tak dozvěděli, že kutnohorský živočich byl dospělý jedinec, ale trpasličího vzrůstu. Celé území České republiky bylo totiž v období spodní křídy pod vodu. Jen právě u Kutné Hory byl malý ostrov, na kterém náš dinosaurus žil. A protože měl omezené množství potravy postupně jeho rod zakrněl. To je osud všech ostrovních zvířat.
Velký prostor jsme ve filmu věnovali způsobu, jak se v průběhu času měnil pohled na podobu tohoto objeveného zvířete – Iguanodona. Iguanodon znamená totiž v doslovném překladu leguání zub, a jako leguána si ho vědci na začátku 19. století představovali. V podstatě s každým dalším objevem se ale jeho podoba proměnila. Je úsměvným paradoxem, že po premiéře v roce 2017 čeští paleontologové publikovali studii, která vzhled našeho dinosaura zase trochu mění.
Díky spolupracujícím výtvarníkům a grafikům se nám také podařilo příběh oživit v krátkém animovaném filmu, kterým dokument prokládáme. Aby se náš příběh uzavřel, pokusili jsme se ve spolupráci s odborníky vymyslet i zápletku toho, jak náš dinosaurus zemřel. Jeho tělo se totiž ocitlo v moři a mršinu ohlodali prehistoričtí dravci jako například mosasaurus. A tady končí i naše paleontologické detektivka.
