Vznik Akce olej

Matematika zločinu byl první český true crime podcast. Autorky Brit Jensen a Magdalena Sodomková ve výjimečném počinu odhalovaly podivné praktiky soudního znalce i podezřelé rozhodování soudců podle nejasných posudků a zaslouženě získaly v roce 2019 cenu Nejlepší podcast roku a cenu za nejlepší dokument na rozhlasové přehlídce Prix Bohemia Radio. A jejich podcast měl obrovskou sledovanost. Výjimečný počin ale znejistil některé manažery Českého rozhlasu, ať už z důvodu překvapení z (u nás) nového formátu, nebo z dosud neznámých osobních zájmů. Těžko říct. Výsledkem je nejen mimořádný podcast, ale také odchod několika dokumentaristů z Českého rozhlasu, včetně jedné z autorek Matematiky zločinu, Brit Jensen.  Škoda, řeklo by se, že veřejnoprávní médium je vystrašené z výsostně veřejnoprávního tvaru, tématu i zpracování, a po nepěkných peripetiích pouští i jednu z nejlepších audiodokumentaristek u nás. 

Brit Jensen ale nemůže zůstat stát. Být nečinná. Ještě v závěru její rozhlasové éry se stěhuje do Brna a potkává novinářku Deníku Referendum Zuzanu Vlasatou. A řeč je pochopitelně o podcastech, nových možnostech, audiu. A Zuzana téma má. Opět vlastně veřejnoprávní, investigativní, složité.

Složité téma jako podcastová výzva

Svitavský podnikatel v zemědělských komoditách Miroslav Trávníček byl „zakleknut“ zajišťovacími příkazy finančního úřadu a obviněn z řízení karuselového obchodu s řepkovým olejem. Hrozí mu šest let vězení. V říjnu 2020 případ zamířil k Vrchnímu soudu v Praze. Obsah spisu ale naznačuje, že strůjcem podvodu může být někdo jiný: řetězec identifikovatelných firem se slovenskými jednateli. Proč to policie a soud ignorují a nestíhají je? Je Miroslav Trávníček obětí zajišťovacích příkazů, nebo něčeho horšího?

Skvělé téma pro psanou reportáž, ale podcast? Ano, je to výzva. Česku v podcastovém světě vévodí rozhovory, rozhovory, rozhovory a tady se obě autorky pouštějí do mimořádně zamotaného případu, nijak (na první pohled) atraktivního (koho probůh zajímá DPH?) a jakoby nevhodného pro zvukové zpracování. A pátrají od začátku.  

Od Trávníčkových právníků získávají kolem dvou set nahrávek různých odposlechů zveřejněných při soudních jednáních (což jsou dva až tři dny audiozáznamů), vydávají se za Trávníčkem a jeho dcerou do Svitav a oslovují představitele policie, státní zástupce i šéfy oddělení finančních úřadů. 

Jako dramaturg cyklu nemůžu Akci olej hodnotit, ale můžu ocenit tu obrovskou mravenčí práci obou autorek, kdy stejně jako v případě Matematiky zločinu je vedle Brit píšící novinářka, která se s audiem setkává poprvé.

 

„Zuzanu to moc baví, stejně jako to bavilo Magdalenu, a díky tomu, jak chce poznávat postupy a zákonitosti žánru a audio zpracování, není předpojatá a učí se velmi rychle,“ říká Brit Jensen. A dodává, že nejtěžší bylo

1. Jak odvyprávět tak suché téma, jako je řetězení plateb DPH, tak aby bylo zajímavé, srozumitelné, pochopitelné a živé
2. Jak najít příběh, jak jej vystihnout a popsat tak, aby zaujal, nebyl odvyprávěný stranicky, ale také ne odtažitě? Aby byl relevantní?
3. Jak (probůh) technicky vystavět celou strukturu tak, aby byla srozumitelná, protože téma je opravdu košaté a pro většinu z nás málo pochopitelné a známé, nezáživné? Jak postupovat v odhalování nových skutečností, abychom současně nezapomněli na ty staré, navázali na ně, rozvíjeli je a dávali do souvislostí?
4. Jak nikomu neskočit na lep? Všichni mohou předstírat, skrývat, mlžit. Jak nebýt aktivistické a nestranit, aby v průběhu poslechu bylo zřejmé, že pátráme po pravdě, která může nakonec vypadat úplně jinak? Akce olej není peticí pro Trávníčka, není jeho obhajobou, ale snahou ukázat na detailu a jednom případu možné systémové a patrně i záměrné pochybení. 

To jsou těžké otázky. „Já jsem několikrát Zuzaně říkala, že když zjistíme nějaké hnusné věci na Trávníčka, celé vyznění podcastu se změní. My nevíme, kam dojdeme, a i náš názor, poznání, se tvoří v procesu výroby,“ objasňuje Brit Jensen a dokazuje tím poctivý přístup a pokoru dokumentaristky, která nemá na počátku práce nějakou svoji pravdu, ale hledá ji a toto hledání pak přirozeně přenáší i na posluchače. Nejistota výsledného pochopení je motorem pozornosti, živý proměňující se přístup k aktérům dokumentu, poctivá autorská dokumentaristika, která nepostrádá názor, ale nutí nás zároveň hledat ten náš vlastní.

Spolupráce píšící novinářky a audio dokumentaristky přináší i vzájemné obohacování. „Zuzana je zvyklá dlouho pracovat dopodrobna na složitých kauzách, to je skvělé, protože není jako zpravodajka, která by už neměla chuť se k jednou řečenému vracet,“ potvrzuje Brit Jensen a pochvaluje si, jak rychle zvládly společné natáčení, kdy se člověk nesmí smát, zvukově přitakávat (takové to potvrzovací hm) či skákat do řeči atd, protože to všechno je pak ve výsledném tvaru těžko odstranitelné. Obecně novináři, kteří si jen zaznamenávají rozhovor, vlastně dost mluví. Celý záznam pak přepíšou do textu a je to, ale v audiu je často moment nahrávání a zachycení tím jediným možným a každá taková chyba může celou práci znehodnotit. Brit si pochvaluje, jak obě zvládaly naraci, což je jedna z nejtěžších disciplín, kdy se opakováním textu dostanete do pocitu, jako když zpíváte písničku, a tím se uvolníte a narace plyne přirozeně. 

Celá práce trvala rok. Od první společné kávy, rozhodnutí šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky, že do toho jdou, příspěvku od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky až po zkoumání, hledání správného tvaru, výroby několika verzí každého dílu, mazání, přehazování sekvencí, polemik a vzájemné podpory. Nikdo nemá patent na to nejlepší a tým je vždycky stěžejní. 

Podcast Akce olej je důkazem, že veřejnoprávní téma patří i jiným médiím než těm veřejnoprávním a že smyslem takové investigace je odhalovat možné skryté a pro většinu lidí i nezajímavé souvislosti, které pokud se ale nepozorovaně rozrostou, mohou v neprávním státě dostihnout každého.