Vlaky z Winnipegu

jsem vlak z Winnipegu
do teď žádný domov nemám
řiítím se směrem na sever, východ, západ
svojí píseń davům zpívám

jsem vlak z Winnipegu
nemohli slyšet dlouhé roky
tu toužebnou píseň, co jsem pro ně pěl
ruce ukazovaly jejich strachy

jsem vlak z Winnipegu
můj řvoucí motor, ocel a kola
oheň – třesk – máz, moje ruce,
jaká je duše řidičova

jsem vlak z Winnipegu
spojuji pole a led
a hory, jezera a pobřeží deetě
požádal jsem o tebe a poklek

jsem vlak z Winnipegu
tvé větve, proutky i ostruhy
nasměruj mne do oblak a zpátky
jedu na sever, jsem tvým

* * *

jsem vlak z Winnipegu
neměl jsem žádný domov, až tebe
tvé šaty, pak vítr a tvé rozcuchané vlasy
mojí kolejnicí na dráze je pravda.

Clive Holden, Trains of Winnipeg: poems

překlad Andrea Slováková