Báseň
Dvě vidění
Z nepublikované básnické sbírky, 50. léta
Pracuje podzemí a vraty svého hluku
Vypouští kovová, velezrádná díla.
Do země se propadli bídní otrhaní tuláci,
Kteří teď neviděni
Sedí pevně všemu za krkem
A nespokojí se s ovarem běžných bylin.
Svět je bílý,
bílá je ulice jak zaprášená mlýnice
a celá se chvěje v rozpáleném vzduchu.
Slunce pálí,
do běla rozsvítilo pouliční lampy
a volá stále hasiče.