Experimenty ukotvené v (industriální) realitě
Hlavní téma jihlavského festivalu – továrna – se odrazí také ve filmech uváděných v rámci jedné z tradičních sekcí, Fascinacích. Experimentální filmy, které Ji.hlava letos uvede, představila jejich dramaturgyně Andrea Slováková.
Pro mnohé diváky jsou Fascinace jednou z nejpřitažlivějších sekcí festivalu: příležitost vidět vizuálně i zvukově propracované – často šokující – experimentální filmy na velkém plátně se v Čechách v tomto rozsahu nikde jinde než v Jihlavě nenaskytuje. Jakými kritérii se při výběru filmů řídíte?
Vyhledáváme filmy, které mají zjevnou referenci k realitě. Pracují s dokumentárním materiálem anebo jejich téma odkazuje na podněty z každodenní žité či historické skutečnosti a experimentují se svým výrazem. Prezentujeme filmy, které mají kromě silného důrazu na estetiku i čitelné významy. Trochu volněji jsou tato kritéria uplatňována na české experimenty – domácí scénu představujeme ve větší šíři autorských přístupů. Jelikož do Ji.hlavy jezdí mnoho zahraničních kurátorů, filmařů, producentů a distributorů, vnímáme jako podstatné i to, že jim můžeme tyto filmy zpřístupnit, upoutat na české filmaře a výtvarníky pozornost.
V rámci sekce je každoročně uvedena i retrospektiva, letos je to tematický řez z prostředí továren. Jak bylo zobrazováno v avantgardní kinematografii?
V meziválečném období byly průmysl a továrny vnímány přes estetickou fascinaci: přesnost fungování strojů, jejich neustávající pohyb, dynamika výrobních postupů vedly k důrazu na rytmus, geometrickou harmonii. V symbolické rovině znamenaly pokrok, odkazovaly k významně progresivním pohybům industrializované společnosti. Po druhé světové válce je více zohledňován sociální a politický kontext, větší důraz i v zobrazování je kladen na souvislosti, širší prostředí. A pak se objevují recyklace. Reflexe toho, jak je a byl v dobové současnosti průmysl ukazován.
Mnozí tvůrci představí své filmy osobně. Na setkání s kým se těšíte nejvíce?
Světovou premiéru filmu nazvaného L přijede uvést průkopník net artu a nových postupů práce s digitálními obrazy Jacques Perconte, který mj. spolupracoval Leosem Caraxem na snímku Holy Motors. Jsem zvědavá na debatu o jeho tvůrčí metodě i proměně technologií. Perconte již od 90. let experimentuje s kompresemi digitálního obrazu, jeho náhled na technologie proměňující film mne nesmírně zajímá.
|
Andrea SlovákováAndrea Slováková (1981) vystudovala Mediální studia a Filmovou vědu na Karlově univerzitě a dokumentární tvorbu na FAMU. Od r. 2003 do března 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Publikuje texty o filmu v různých periodikách (Cinepur, Kino Ikon, A2), byla editorkou dok.revue a šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO. Od r. 2012 působí jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích Oblaka (2007) a esej o dohlížecích mechanismech Nadohled (2011). |