Ister
Ister
Friedrich Hölderlin
Přijď, ohni!
Jsme dychtivi
Uvidět den
A když kolena
Přestála zkoušku,
Ať větří kdo chce křik lesa.
My však zpíváme, z daleka,
Od Indu jsme přišli sem,
A od Alfea, dlouho
Hledali, co nám připadlo,
Nikdo bez křídel
Neuchopí,
Co je na dosah,
A nepřejde na druhý břeh.
Tady však chceme stavět.
Neboť proudy zúrodňují
Hlínu. Kde rostou traviny
A chodí v létě
Pít zvěř,
Tam chodí i lidé.
Tohoto však jmenují Ister.
Krásně bydlí. Hoří listoví sloupů
A zmítá se. Divoce
Tyčí se rozhozeny; nad tím,
Druhý rozměr, ze skal
Trčí střecha.
A neudivuje mne,
Že Herkula pozval,
Pableskuje z dálky, až dolů na Olymp,
Když hledaje stín,
Dorazil od horkého Isthmu;
Nescházela jim odvaha,
Leč duchům je třeba
I zchladit se. Proto raději odtáhl
Sem k pramenům a na žluté břehy
Vysoko vonící a černající
Smrkovým lesem, kde v hloubi
Rád prochází se lovec
O polednách a v smolných stromech Isteru
Je slyšet růst.
Jakoby takřka
Tekl zpátky,
Zdá se mi, že musí
Přicházet od východu.
Mnoho by se o tom
Dalo povědět. A proč
Přímo visí na horách? Ten druhý,
Rýn, se uchýlil
Stranou. Nadarmo proudy
Nejdou do vyprahlosti. Ale jak? To že musí
Být jazykem. Znamení je třeba,
Jinak nic, dobrého i zlého, jež by nerozlučně
Neslo v své povaze slunce i lunu
A trvalo dnem i nocí,
A aby se nebešťané cítili spolu hřejivě.
Proto jsou také radostí
Nejvyššího. Jenomže jak
Sestoupit dolů? A zelené jak matka země
Jsou děti nebes. Ale až příliš trpělivý
Mi připadá, ne
Dost uvolněný, takřka pro smích. A právě on,
Když nadejít má ten den
Mládí, kdy začne
Růst, už jiný vysoko vzpíná
Svou nádheru a jako hříbě
Skřípe na udidle a do daleka slyší
Povětří jeho dusot,
Je ten, kdo si stačí;
Jen ho však pobodne skalisko,
A brázdy země
Byly by ve chvíli nehostinné;
Co činí však on, proud,
Neví nikdo
Ister, báseň Friedricha Hölderlina, zaujal Martina Heideggera natolik, že mu v roce 1942 věnoval cyklus přednášek. O vztahu poezie, filozofie a politické historie na cestě proti proudu Dunaje pojednává film The Ister (David Barrison, Daniel Ross, 2004), který je inspirován Heideggerovými přednáškami. Soubor Hölderlinových básní Světlo lásky (Československý spisovatel, 1977), jehož je Ister součástí, přeložil Vladimír Mikeš.