Odpusťte si kecy o tom, co už vím
13 pravidel moorovské dokumentaristiky
- Má hlavní zásada pro tvorbu dokumentárních filmů je v podstatě prvním pravidlem Klubu rváčů.
- Odpusťte si kecy o tom, co už vím.
- Moderní dokument naneštěstí zmutoval do něčeho, co vypadá jako vysokoškolská přednáška. Přednáškový modus vyprávění.
- Nemám rád ricinový olej (stovky let starý, příšerně chutnající lék). Příliš mnoho vašich dokumentů chutná jako tato medicína.
- Levice je nudná.
- Proč se více vašich filmů nesnaží dostihnout skutečné zloduchy? A myslím tím SKUTEČNÉ zloduchy?
- Myslím, že je důležité, abyste tvořili osobní filmy.
- Namiřte své kamery na kamery.
- Knihy a televize jsou s nonfikcí už hotovy.
- Nakolik je to možné, zkuste natáčet výhradně lidi, kteří s vámi nesouhlasí.
- Když natáčíte nějakou scénu, začíná vám to, co vidíte, pěnit krev?
- Méně je více. Ale to už víte.
-
A konečně… zvuk je důležitější než obraz.
Americký dokumentarista, producent, kritik a odpůrce politické situace v USA Michael Moore v roce 2014 pro časopis IndieWire zformuloval 13 pravidel tvorby dokumentárních filmů. Moore se na začátku nového milénia zapsal do dějin dokumentární kinematografie svými filmovými esejemi, v nichž zesměšňoval a kritizoval americký zdravotnický systém, zbytečné násilí, destruktivní zásahy člověka do přírody a především bývalého prezidenta Spojených států G. W. Bushe. Mezi jeho nejznámější filmy patří Bowling for Columbine (2002), Fahrenheit 9/11 (2004), oceněný Zlatou palmou z Cannes, Kapitán Mike křižuje Ameriku (2007), Sicko (2007) a nejnovější celovečerní film Where to Invade Next (2015).