Poznámky ke Kapitálu

12. X. [1927]

Rozhodnutí zfilmovat „Kapitál“

podle scénáře Karla Marxe

je pevné — je to jediné možné

formální východisko. (...)

 

4. IV. [1928]

(...) V souvislosti s „Kapitálem“

se musí zřídit oddělení pro

„původce podnětů“, tzn. oddělení

pro cílově orientované materiály.

Tak jako tento Blejmanův úryvek

uvádí cílené prvky pro patetiku

„Kapitálu“ (řekněme pro poslední

kapitolu — pro dialektickou

metodu v praxi třídního boje).

(...) Něco takového se vyskytuje

již ve spisech B. Gusmana:

„... Řeč filmu má tu zvláštnost, že

pro „sehrání“ nějaké skutečnosti,

která je podle své délky bezvýznamná,

potřebuje výrazně větší

počet tvůrčích prostředků, než

je tomu u ostatních druhů umění.

To, co je v literatuře možné

shrnout pomocí několika slov,

se na plátně líčí s pomocí celé

řady scén, někdy dokonce epizod,

které v rámci filmu zaberou

velký prostor. (...)“

(...) Protože když půjdeme dál,

přijdeme na to, že celý „Kapitál“

— kromě sledování vůní Egypta

(sic) — může být „vytvořen“

ve studiu. (...)

 

7. IV. [1928], 1.30 hod.

Je nutná jedna kapitola

pro materialistické pochopení

„duše“.