Práce je obřad
Práce je obřad
Procházka na mostě a za ním –
odevždy daleko, jakoby na skále –
smetiště významu a výrobní pás času.
Jen šlapkám a skejťákům se podařilo osídlit
žárlivé místo – místo, kterému se chechtá
znojemský rudoarmějec.
Víš jak. Do prázdna hledí zbytný sochař,
smělé plány na pomník bezvěrectví,
kolemjdoucímu sklouzne z úst: „…navždy.“
I já se sklouznu na zdejším hřišti,
zítra budu dělat ulice v netýkavkách,
pravidelně jim měnit jméno,
jen tak pro radost.
|
|
Jonáš Hájek (1984)Básník, překladatel, editor. Vydal sbírky poezie Suť (Fra 2007), Vlastivěda (Fra 2010) a Básně 3 (Triáda 2013). Za první z nich obdržel Cenu Jiřího Ortena a byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Působí na serveru Totem a v časopise Host vede rubriku Hostinec. Překládá z němčiny (Günter Eich, Mascha Kaléko), k vydání připravil almanach básní mladých evangelíků Hrst (Biru 2013) a dvě knihy Stanislava Vávry. Žije v Praze, pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství. |
