Rampa

…

Takový byl účel experimentů: vypravit napříč časem zvědy a přivolat minulost a budoucnost k záchraně přítomnosti.

Lidský duch však klopýtal. Probudit se v jiné době znamenalo narodit se podruhé jako dospělý. Šok byl příliš silný.

Potom, co vynálezci vyslali do různých časových pásem neživá či nevědomá těla, soustředili se nyní na jedince obdařené velmi silnými mentálními obrazy. Ti, kteří byli kdysi schopni představivosti či snění, se snad nějak dokáží vrátit zpět.

Policie z tábora slídila i ve snech. Tento muž byl vybrán mezi tisícem jiných, kvůli své fixaci na jednu vzpomínku z minulosti.

Zpočátku nic jiného než vytrhávání z přítomnosti a jejích základů. Začínají znovu. Muž neumírá, ani nešílí. Trpí. Tak pokračují.

Desátý den pokusů začínají obrazy tryskat, jako doznání. Ráno z doby míru. Pokoj z doby míru, skutečný pokoj, skutečné děti, skuteční ptáci, skutečné kočky, skutečné hrobky.

Šestnáctý den se octne na Rampě. Prázdno. Občas se vynoří nějaký šťastný den, ale jiný, nějaká šťastná tvář, ale jiná. Ruiny.

Dívka, jež by mohla být tou, kterou hledá. Zahlédne ji na Rampě. Usmívá se na něj z okna automobilu. Vynořují se i další obrazy a splétají se v jakémsi muzeu, které je snad muzeem jeho paměti.

Setkání se koná třicátého dne.

Tentokrát si je jistý tím, že je to ona. Je to ostatně jediná věc, kterou si je v tomto světě bezčasí, ohromujícím ho zvláště svým bohatstvím, jistý. Všude kolem něj se rozprostírají fantastické věci: sklo, igelit, froté. Když se probere ze svého okouzlení, vidí, že zmizela.

….

Fascinující fotoromán Chrise Markera, prostý příběh antiutopické vize smutného stavu světa, když dojdou zásoby všech základních surovin a radioaktivitou zamořený prostor povrchu Země bude neobyvatelný. Příběh jedné vzpomínky, jednoho obrazu napříč časem. Kultovní film se stal inspirací pro Terryho Gilliama a jeho film 12 opic.

Film uvidíte v Jihlavě v rámci retrospektivy Chrise Markera a celý text filmu v překladu Tomáše Jirsy najdete ve sborníku DO.