Sítnice
Sítnice, jež čeká na obraz,
poprvé uvidí,
a člověk dostává závrať, padá, klopýtá,
musí se učit chodit,
protože jako v každé zrcadlovce,
v každé temné komoře,
je obraz naruby,
co je dole,
je nahoře,
co je nahoře
je dole,
barvy, rozměry, vzdálenosti
jsou docela jiné,
než tvrdila tma a zvyk.
Obraz světa,
na který čekala sítnice po celý život,
vzbuzuje úzkost
při každém kroku.
Ale přesto, říkáš si,
chce každý
vidět sám.
|
|
Jan Vladislav (1923–2009) V roce 1976 vydal Jan Vladislav v samizdatu sbírku vlastní poezie Věty, kterou věnoval svému dobrému příteli filozofovi Janu Patočkovi. Ústředním tématem Vladislavových Vět je koexistence dvou světů - svět duchovních hodnot, který jediný je pravý, tu paradoxně odhaluje pomocí světa reálného, jenž je sám pouhým odrazem vyšších idejí.Jan Vladislav byl českým básníkem, spisovatelem, esejistou a překladatelem. Překládal z několika světových jazyků. Vydával samizdatovou edici Kvart a byl jedním ze signatářů Charty 77. Komunistický režim jej donutil odejít do exilu ve Francii. V roce 2006 o něm natočila Kateřina Krusová dvoudílný dokument – Návrat Jana z pařížského exilu do Prahy v létě 2003 a S Janem na Sicílii v létě 2004. |
