Sport
Ve dnech 5. až 11. května nabídne on-line portál DAfilms.cz zdarma ke zhlédnutí unikátní retrospektivu italského režiséra Gianfranka Rosiho, prvního režiséra, který vyhrál hlavní soutěž benátského filmového festivalu s dokumentárním filmem. Se svým letos získaným Zlatým lvem za film Sacro GRA se tak zařadil mezi legendy, jakými jsou Luis Buñuel, Michelangelo Antonioni, Carl Theodor Dreyer či Andrej Tarkovskij.
Obraz života na periferii ve filmu Sacro GRA nevytvářejí slumy či sídlištní předměstí, ale velký dálniční okruh kolem Říma. „Federico Fellini jej nazýval jedním ze Saturnových prstenců, což je zkratka, kterou rád používám, abych podtrhl jeho jinou dimezi,“ vysvětluje Rosi. „Jde o utajenou oblast, v níž žije milion a půl lidí, kteří jsou naprosto vzdáleni společenskému životu v Římě. Sám jsem je roky navštěvoval bez kamery a přespával v přilehlých motelech. Pak stačilo málo, aby se jejich pravda ukázala.“ Předsedou benátské poroty byl slavný italský režisér Bernardo Bertolucci, s nímž se však překvapený režisér setkal náhodou až cestou z Benátek. „Poznal mě totiž vlakový průvodčí, který se mě zeptal: „Můžu si vás vyfotit společně s mistrem Bertoluccim, který sedí ve vedlejším vagonu?“ Samozřejmě jsem odpověděl: „Ano.“ A na hodinu a půl strávenou v rozhovoru s Bertoluccim nikdy nezapomenu.“
Pro zasvěcené však nebyl Rosiho benátský triumf bleskem z čistého nebe. Své filmy zde uvádí pravidelně od roku 2001 a dokumentární trofej ze sekce Horizonty si odvezl již o pět let dříve za snímek Pod úrovní moře. Definitivní pozornost pak získal magnetizujícím portrétem mexického zabijáka El Sicario – Pokoj 164. „Když jsme stáli první den proti sobě, museli jsme si navzájem vydobýt důvěru. Řekl jsem mu jen: „Nebudu vás soudit. Vím, že jste překročil hranici mezi dobrem a zlem, a nevím, kde stojíte právě teď. Ale je mi to jedno.“ Bylo těžké si tuto pozici udržet. Ale o tom také celý film je: o šedé zóně, kde se stýká dobro a zlo. Víc než o dokument o zabijákovi jde o intimní portrét jeho duše.“
Ale vraťme se ještě ke zmíněnému vlakovému průvodčímu, jehož znalosti současné italské kinematografie jsou obdivuhodné. I na českých kolejích se totiž můžete setkat s výjimečnými osobnostmi, například experimentálním filmařem Martinem Ježkem, který již roky křižuje Evropu jako průvodčí mezinárodních rychlíků. Zda náhodou nejde o jednu a touž osobu můžete zjistit 5. května v pražském kině Světozor, kde Gianfranco Rosi svůj oceněný film osobně uvede.
Sledujte aktuální informace o Sacro GRA i retrospektivě Gianfranka Rosiho na DAFilms.cz.
Sacro GRA